Bludov – Žerotínský dub

Že je severomoravský Bludov téměř od počátku svého vzniku spjat s významným moravským rodem Žerotínů (nebo Zierotínů) je vcelku všeobecně známo. Vždyť hrad z přelomu 12. a 13. století (moc z něj ovšem nezůstalo) měl založit napůl hypotetický Blud (z Bludova), od kterého Žerotínové svůj původ odvozují.

V oblasti kolem Šumperka je sice známější jejich vlastnictví panství Velké Losiny, ale po relativním zchudnutí je Bludov od roku 1800 jejich posledním sídlem. Žerotínové defakto vymřeli po meči v roce 1982, jejich pokračování zajišťuje potomek po přeslici, Karel Mornstein-Zierotin a vlastně nejmladší příslušník, potažmo vnuk ve školním věku.

Poněkud skrytá za místním kostelem sv. Jiří se ukrývá rodová hrobka, která ukrývá ostatky řady významných příslušníků rodu. Mimo jiné jsou zde uloženy i ostatky patrně nejvýznamnějšího Žerotína, Karla Staršího. Ten byl sice původně pohřben v Brandýse nad Orlicí, ale v nevyhovujících podmínkách. I proto byla ostatky přeneseny právě do Bludova.

Od roku 1838 krášlil prostor vedle hrobky dub. Za dobu svého růstu dospěl do celkem mohutné podoby, ovšem v roce 2008 při průzkumu byl zjištěn neutěšený zdravotní stav tohoto stromu. V průběhu dalších dvou let se stav stromu značně zhoršil, takže bylo rozhodnuto o jeho odstranění. Uvolněné místo ale nezůstalo dlouho prázdné.

Teď se musíme podívat do Velkých Losin. Po více než 400 let rostl na poli proti zdejšího zámku dub, kterému se říkalo popravčí. Ten nemá nic společného se zdejšími čarodějnými procesy, popravčí se mu říkalo, protože u něj byli sťati vůdci nevolnických rebelií (1662). Strom byl zařazen již do prvního seznamu památných stromů republiky Československé. Ovšem v únoru 2007 strom padl při vichřici. Naštěstí se podařilo několik semen (tedy žaludů) s cílem vypěstovat stromy geneticky blízké památnému dubu. Jeden z těchto stromů již roste u rozpadajícího torza popravčího dubu. Další byl zasazen právě v Bludově. Doufejme že se dožije minimálně 400 let jako jeho losinský předchůdce.

Ještě něco k samotnému stromu. Druhově se jedná o dub letní (Quercus robur). Strom dorůstá výšky 30–35m, při dobrých podmínkách i 50. Dožívá se 400–500 let (může i více, až do 1000), původní v Evropě, roste i v Malé Asii a Severní Africe. Dřevo se používá na stavby, v nábytkářství, vodním stavbám (hráze rybníků), železniční pražce apod. Dub je symbolem síly a pevnosti. Řada národů dub ctí jako svůj strom národní.