Błyszcz (Polské Tatry)

Błyszcz - při pohledu od plesa Smreczyński Staw (červenec 2008)  •  Fotografie (1)  • Foto: 11965

– (slovensky: Blyšť) severní rozsocha Bystrej, ležící v hlavním hřebeni Západních Tater (Hlavní vrchol Bystrej leží ve vedlejším hřebeni vybíhajícím z Błyszcza jižním směrem.). Z formálního hlediska to není vrchol, protože to má nulovou denivelizaci (nedochází k žádnému snížení hřebene mezi ním a Bystrú). Samotný Błyszcz leží zároveň na polsko-slovenské hranici a prochází jím i hlavní evropské rozvodí. Dosahuje ve zlomu hřebene nadmořské výšky 2159 m (podle slovenských map - 2154,7 m). V hlavním hřebeni na severu za sedlem Banista Przełęcz (Bystré sedlo - 1946,4 m) sousedí s členitým hřebenem Liliowych Turnii (Liliových kop). K východu pak z něj hřeben klesá do sedla Pyszniańską Przełęcz (Pyšné sedlo – 1791,8 m) a za ním stoupá k vrcholu Kamienistej (Veľká Kamenistá – 2127,4 m). K jihu vybíhající vedlejší hřeben stoupá k vrcholu nejvyšší hory Západních Tater – Bystrej (Bystrá – 2248,4 m). Severní úbočí Błyszcza padají 400 metrovou stěnou do Doliny Pyszniańskiej (horní patro Doliny Kościeliskiej), v dolních částech stěn se zde tvoří skalní žebra nazývané „Grzędy“.

Błyszcz je budován žulami a rulami krystalického jádra. Z polské strany jsou on i Bystra dobře vidět z mnoha míst v Dolinie Kościeliskiej. Nejlépe pak od turistické chaty - schroniska PTTK na Hali Ornak a od plesa Smreczyński Staw. Skalnatá úbočí Błyszcza odsud často lesknou (blyští) a mění podle úhlu slunečního svitu – odtud název hory.

Błyszcz a Bystra byly v 19. století a v první polovině 20. století populárním turistickým cílem. Po vytvoření rezervace, v roku 1947, v prostoru Tomanowa – Smreczyny, byly tyto vrcholy z polské strany nedostupné. Tato situace se změnila až v devadesátých letech 20. století. Od té doby bylo možno znovu překračovat slovenskou hranici a vrcholů dosáhnout po turistických trasách Banistej Przełęczy.

Ve vrcholových oblastech se zde vyskytuje vzácná alpínská flora. Roste zde například psineček alpský (Agrostis alpina) a chrpovník nízký (Saussurea pygmea).

Rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/blyszcz.php.

Na vrchol lze vystoupit po těchto trasách:

• Po červené hřebenové trase za Siwego Zwornika přes sedlo Liliowy Karb (Vyšné Gáborovo sedlo) hřeben Liliowych Turni (Liliových kop) a sedlo Banista Przełęcz (Bystré sedlo) – (asi 0:55 hod)
• Po červené hřebenové trase ze sedla Pyszniańską Przełęcz (Pyšné sedlo) – (asi 0:50 hod)