Loading...
V našem zlínském okrese se nacházejí hned dvě obce s názvem Bohuslavice. Ty první leží poblíž nechvalně známého muničního skladu u Vlachovic-Vrbětic, zástavba druhých Bohuslavic (těch u Zlína) se rozprostírá po obou stranách potoka Březnice asi 8 km od centra krajského města a dnes je obývá okolo osmi stovek obyvatel.
První zmínka o obci se v análech vyskytuje roku 1362 - a počínaje počátkem následujícího století – spadala až do roku 1945 pod malenovické panství, jehož majitelé se často střídali. Malenovičtí páni nebyli ke svým poddaným žijícím v dědině Bohuslavice a zásobující je masem a mlékem z chovu dobytka příliš vstřícní, neboť zde nikdy nenechali postavit žádný kostelík natož kapličku. Jedinou sakrální památkou tak byl až do nedávna kamenný barokní kříž.
Místní věřící si samozřejmě zbudování nějaké větší stavby moc přáli, ale v období první republiky se k realizaci nedostávalo financí a nástup nového režimu po druhé světové válce zapříčinil, že byly všechny sny nadlouho uloženy k ledu.
Ano – socialismus výstavbě nových kostelů a kaplí rozhodně nepřál, což dokládá např. kostel v Lačnově zasvěcený Panně Marii Královně nebe i země. Byl sice zbudován po krátkém uvolněném období roku 1968, ale nesměl být vysvěcen a mohl se využívat jen jako místo pro poslední rozloučení se zesnulými. Jako oficiální kostel začal fungovat až od roku 1991, kdy byl slavnostně vysvěcen.
Z kapliček se pak můžeme zmínit o té, která se začala stavět v Kaňovicích roku 1952 a měla být zasvěcena Panně Marii. Hlavním inicionátorem novostavby se stal ořechovský kaplan dr.Šuránek. Původně se plánovala kaple dřevěná, ale když na ni místní krejčí nabídl zdivo přichystané na přístavbu svého domu, projekt se pružně změnil. Spolu se zedníky se na jeho realizaci s nadšením podíleli i místní občané. Kaple sice byla dostavěna a interiér vybaven oltářem přivezeným z uherskobrodského kláštera, jenže nastal jistý zádrhel - stavělo se totiž bez stavebního povolení!
Tohle si vzal kupodivu na triko předseda místního výboru a při následném vyšetřování VB docílil toho, že „černá stavba“ zbourána nebyla a byla za ni udělena jen tučná finanční pokuta. Nakonec se ale zjistilo, že Kaňovice vzorně plní dodávky, takže byl i tento trest nakonec odpuštěn. Daleko hůře dopadl nebohý ořechovský kaplan – nejprve byl internován do Želivi, a pak pracoval jako dělník ve štramberském kamenolomu!
Období po „sametu“ samozřejmě vše změnilo a rovněž na Valašsku a Zlínsku začaly růst drobnější sakrální novostavby jako houby po dešti. Z těch nejnovějších bych rád připomněl velmi zajímavé objekty jakými je kaple sv.Antonína Paduánského na Skalce u Fryštáku či kašavská kaple Panny Marie Královny na Vinohrádku.
Pokud se vydáme po spirále času poněkud zpět, je nutno se zmínit rovněž o moderním sazovickém kostelíku sv.Václava (realizovaném roku 2017), kapli sv.Vojtěcha v Doubravách (2011) a březůvské kapli sv.Anežky České, která nad obcí vznikla již roku 2002.
Jen o pouhý rok později byla dokončena reprezentativní sakrální stavba v samotném, leč dosti fádním středu Bohuslavic u Zlína, jež mu dodala novou působivou dominantu. Má sice velikost kostelíka, ale jedná se pouze o kapli nesoucí název Navštívení Panny Marie.
I když byl její základní kámen posvěcen už roku 1995 samotným papežem Janem Pavlem II, dlícím tehdy na návštěvě v Olomouci, stavět se začalo až o tři roky později.
Hrubou stavbu z monolitického betonu provedla firma Manag. Práce ale pokračovaly velmi pomalu, neboť při výstavbě věže stojící na 12 metrů hluboko zapuštěných pilotech, nastalo složité zakládání založené na principu posuvného bednění. Hlavní část financí na stavbu kaple pocházela od obce Bohuslavice a příspěvků místních, zbytek od farnosti Březnice.
Po dokončení hrubé stavby nastala nechtěná pauza. Chyběly peníze, smlouva s firmou Manag byla zrušena a její místo zaujala ratibořická firma Jelínek, která provedla podstatnou část dokončovacích prací. Nesmírné množství odpracovaných hodin na interiéru ale odvedli i místní řemeslníci a občané. Hotovou kapli pak v říjnu 2003 slavnostně vysvětil biskup Josef Hrdlička.
Dnes zde můžeme obdivovat ukázku zajímavé novodobé architektury, která byla vybírána ze čtyř návrhů, přičemž nakonec zvítězil projekt Ing.arch.Jany Puškáčové.
Věž kaple symbolicky znázorňuje ruce sepjaté k modlitbě a visí v ní dva zvony. Sv.Lukáš dosahuje váhy jen půl metráku, ale sv.Josef váží 245 kg. Oba byly odlity halenkovickým mistrem zvonařem Josefem Tkadlecem.
Nejzajímavějším prvkem interiéru je unikátní křížová cesta, kde jsou jednotlivá zastavení a utrpení Krista vyjádřena malbami květin. Stejně jako u křížové cesty, je i autorkou oltářních obrazů – Navštívení Panny Marie a Křest Krista – akademická malířka Ludmila Jandová z Oseku u Litomyšle.