Boskovice - kostel sv. Jakuba

Boskovice jsme navštívili během celodenního pobytu v tomto městě. Auto jsme zaparkovali nedaleko kostela sv. Jakuba Většího na velkém parkovišti, který jsme si ale nechali na úplný konec naší prohlídky centra města. Ke kostelu, který se nachází přímo v centru města na Masarykově náměstí a je jednou z nejvýznamnějších gotických staveb na Moravě se třemi věžemi, jsme přišli ze židovské čtvrti.

Dočetli jsme se, že první záznam o jeho existenci pochází z roku 1346 a o jeho úpravy se zasloužil kolem roku 1500 Ladislav z Boskovic, který byl jedním z nejvzdělanějších šlechticů své doby. Zaujalo nás, že tento majitel panství vystavěl mimo jiné kostely v Boskovicích a Chornici, radnici v Boskovicích a zámek v Moravské Třebové, který byl jeho předním sídlem.

Některé části kostela sv. Jakuba Většího pochází ze 14.století a možná proto se nám tak moc líbil, protože máme rádi tyto staré gotické památky. Zalíbil se nám zejména presbytář a loď, které mají gotickou podobu, přestože dnešní vzhled je především dílem pozdně gotické přestavby z přelomu 15. a 16. století.

Dále jsme se dozvěděli, že v letech 1670 – 1679 byla zřejmě dokončena valená klenba lodi. Zaujalo nás, že kostel měl původně tři věže, ale požáry města přispěly k tomu, že zbyly jen dvě. Nejvyšší měla dokonce 60 metrů, nyní měří o 20 metrů méně.

Zjistili jsme, že roku 1839 byla přistavěna sakristie a nad ní pak vztyčeno třídílné oratorium, a také dvě kaple. Dále jsme se dočetli, že v letech 1845 – 1847 proběhly úpravy kostela ve stylu romantické gotiky, přičemž došlo zejména k prodloužení trojlodí o západní průčelí s kruchtou.

Ve vnějším opěrném pilíři chrámu jsme našli letopočty oprav kostela - 1617, 1839, 1910, 1972. Když jsme stáli před hlavním vchodem do chrámu, který je zdoben pozdně gotickým portálem a ve štítu má dvojitý zlacený cyrilometodějský kříž, prohlédli jsme si také po stranách vchodu sochy věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

V kostelních zdech jsou zabudovány renesanční náhrobní desky, které nás vždy mimořádně zajímají. Na kostele sv. Jakuba Většího jsme našli mramorové náhrobky prvních Zástřizlů, jejichž rodinná hrobka se nachází pod kostelem.

Bohužel jsme se nedostali dovnitř kostela, takže jsme neviděli původní dlažbu chrámu z roku 1719 nebo kostelní dubové lavice s řezbami, které pocházejí ze zrušeného dominikánského kláštera, jenž se nacházel na místě dnešního zámku. Dnes už si ani neumíme představit, že se u kostela dříve rozkládal hřbitov, tak se místo změnilo za ty dlouhá léta i když zbytky hřbitovního zdiva na západní straně kostela jsou patrny dodnes.

Když jsme si celý kostel obešli dokola, vrátili jsme se k autu a odjeli do westernového městečka, o němž se také dozvíte v mém dalším příspěvku.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=3058