Boskovice – Muzeum Boskovicka aneb Krajinou sedmizubého hřebene

Na úvod článku, kterým bych rád představil stálou expozici Muzea Boskovicka, je potřeba uvést pár konkrétních informací i osobních pocitů. Muzeum je nevelké, velmi pěkné a příjemné. Najdete ho v barokní budově hraběcí rezidence z I. třetiny 18. století na Hradní ulici č. 1 a jeho návštěva vás přijde na 40,- Kč. Určitě tuto částku nebudete považovat za vyhozené peníze. Otevírací doba je – alespoň o víkendu a pro mě – tak trošku nepochopitelná, ale v současné době u muzeí v celé republice nijak výjimečná. V pondělí je zavřeno, v úterý až pátek je otevřeno v čase 9.00 až 17.00 a v sobotu a neděli jen od 13.00 do 17.00 hod., přičemž poslední prohlídka začíná v 16.30 hod. Interaktivní výstava provede návštěvníky muzea vývojem Boskovic a Boskovicka od pravěku až do 50. let minulého století. Prohlídka muzejních prostor je individuální a je vidět, že expozice s podtitulem „Krajinou sedmizubého hřebene“, odkazující k boskovickému znaku, ještě stále svítí novotou. Vždyť v této podobě byla otevřena – v rekonstruovaných prostorách rezidence - až ve II. pololetí roku 2012. Za klenoty muzea bývají považovány zejména maketa Boskovické bible, nedávno nalezený bronzový poklad a zrestaurované torzo téměř 350 let starého praporu Morkovských ze Zástřizl, zřejmě nejstaršího praporu, který se na Moravě dochoval.

Úvod máme za sebou a nyní si celou expozici společně projdeme. První sál se jmenuje „Příroda a krajina“ a je zaměřen na flóru, faunu a mineralogii oblasti Boskovické brázdy a okolí Boskovic. Následuje „Pravěk“ (tedy pravěké osídlení Boskovicka), jehož součástí je také „Archeologické laboratorium“. Většinu návštěvníků asi nejvíce zaujme sál třetí, který je nazván „Starší dějiny“. Zaměřuje se na Boskovice a přilehlý region ve středověku a novověku a právě zde najdete maketu Boskovické bible, zmíněný renesanční prapor, zbraně nebo model města v podobě 18. století. Poté přichází „Novodobá historie“, tedy místnost mapující dějiny Boskovic od poloviny 19. století do roku 2010. Tím končí hlavní muzejní sály a následují dva „kabinety“. V tom prvním si můžeme prohlédnout „Židovské příběhy v krajině Boskovicka“, v tom druhém „Studentské a veřejné příběhy“. Poté muzejní prostory pomalu opouštíme. Závěrem prohlídky muzea nás ovšem ještě čeká „chodbová“ expozice nazvaná „Historické šicí stroje Minerva“, mapující historii a vývoj jejich výroby v Boskovicích. Nejstarší mašinka dokonce pamatuje 19. století.

Jak již bylo naznačeno výše, jedním z nejzajímavějších exponátů muzea je zdařilá maketa iluminované Boskovické bible. Návštěvník zde získá pocit, že v rukou drží skutečnou středověkou knihu, jejíž originál z období okolo roku 1415 je uložen v Olomouci. Výroba trvala přibližně tři roky a kopie bible má - stejně jako šest století starý originál - celokoženou vazbu i ozdoby. Kniha je natištěna na speciální papír a je odolná vůči vodě i roztržení. Vzhledem k nedostatku financí, zajištěných boskovickou radnicí a Jihomoravským krajem, není kopie úplná a kompletní verze vznikla jen pro Vědeckou knihovnu v Olomouci. Bible je psaná tzv. Husovou češtinou, takže se v ní dá skutečně číst.

Na závěr ještě připojím „pár slov“ o historii muzea a jeho sbírkách, i o budově, ve které dnes Muzeum Boskovicka sídlí.

Samotné muzeum vzniká v roce 1905, jako muzejní spolek, založený nadšenci kolem PhDr. Lipky, MUDr. Snětiny a učitele Tichého. Sbírky archeologické, národopisné, přírodovědné i ty, zaměřené na historické památky, našly útočiště v místnostech nového gymnázia. Muzeum postupně získává na významu a v roce 1933 se stěhuje do domu na Masarykově náměstí č. 7. V období II. světové války však dochází téměř k úplnému zastavení jeho činnosti. Po válce muzejní spolek využil nabídky hraběte Mensdorffa-Pouilly a přestěhoval muzeum na boskovický zámek.

Muzeum bylo znovu otevřeno v roce 1949. O rok později byl muzejní spolek rozpuštěn a – od roku 1954 – je muzeum pod správou ONV Boskovice. Ve sbírkovém fondu současně přibývají nerosty a ornitologie. Od roku 1960 muzeum fungovalo jako Vlastivědné muzeum města Boskovic a v roce 1972 je začleněno do Okresního muzea blansko se zaměřením na dějiny města, archeologické výzkumy a etnografii. V roce 1985 byly zpřístupněny nové expozice věnované řemeslům a pravěkým dějinám regionu. V průběhu roku 1992 je OM blansko rozděleno a dochází k obnovení činnosti Muzea Boskovicka. Ještě téhož roku se muzeum stěhuje do objektu tzv. rezidence, kde ho najdeme i nyní. V roce 1994 přibude stálá expozice v Plačkově ulici 6, věnovaná historii židovského osídlení v Boskovicích, v roce 1995 expozice “Pravěk Boskovické brázdy”, v roce 1998 expoziční část na náměstí 9. května 2 “Historické zemědělské stroje” a roku 2002 nová expozice Židovského města v rekonstruované synagoze, která nahradila nevyhovující expozici v Plačkově ulici. Muzeum se dnes zabývá hlavně zpracováním dějin města i regionu nebo pořádáním krátkodobých výstav a přednášek.

Současné muzejní sbírky lze rozdělit na osm částí. První je archeologická a obsahuje nálezy z oblasti Boskovické brázdy. Počátky sbírky spadají do I. poloviny 20. století a některé předměty jsou vystaveny v expozici "Pravěk Boskovické brázdy". Sbírka obsahuje archeologické nálezy z období pravěku, raného a vrcholného středověku a novověku. Jde převážně o keramické nádoby a střepy, bronzové a železné předměty nebo kamennou a kostěnou industrii. Sbírka historická obsahuje předměty užitého umění, pocházející z období od poloviny 17. století do konce 20. století a výrobky boskovických cechů. Etnografická část se pyšní nejstaršími předměty ze II. poloviny 19. století. Tvoří ji soubor lidové keramiky, nástrojů a předmětů denní potřeby nebo kolekce oděvů z Kořenecka a obrázky malované na skle. Ze stejného období pochází sbírkový fond zvaný Regionalia, obsahující zejména lidovou keramiku z boskovického regionu.

V části Knihy najdeme – mimo jiné – staré tisky, vzniklé na území Moravy, Čech, Německa, Rakouska a Francie. Sbírka vznikla v I. polovině minulého století a je průběžně doplňována. Nejstarší předmět ve sbírce je ze čtyřicátých let 16. století, největší zastoupení ve sbírce mají náboženské texty (bible, misály, modlitební knížky apod.). Následuje část kartografická se souborem historických map a plánů zejména z 18. a 19. století, které pocházejí nejen z území Rakouska, Moravy a Čech, ale také z Německa, Itálie, Francie a dalších zemí západní Evropy. Část zvaná Militária je složena z předmětů z Evropy i Asie a obsahuje kolekce chladných i palných zbraní. Poslední částí muzejních sbírek jsou negativy a diapozitivy (deskové, skleněné a celuloidové), pocházející z konce 19. a z celého 20. století.

Budova, kde Muzeum Boskovicka sídlí, tedy barokní zámecká panská rezidence byla postavena roku 1729 rodem Dietrichsteinů, kteří na stavbu použili materiál z boskovického hradu. Na „nádvoří“ jsou dodnes částečně zachovány arkády a kamenná studna. Rezidence později sloužila jako hraběcí sídlo Ditrichsteinů, a to až do postavení nového boskovického zámku. Po roce 1826 zde bylo umístěno ředitelství ditrichsteinských - a později mensdorfských - statků. Objekt je součástí komplexu barokních staveb, většinou vzniklých v polovině 18. století.