Boskovice – renesanční náhrobky v kostele sv. Jakuba
Že je kostel sv. Jakuba Staršího či Většího jednou z dominant Boskovic i krásnou ukázkou pozdně gotické architektury, se všeobecně ví. Už méně známá je skutečnost, že se v interiéru tohoto svatostánku nachází mnoho cenných prvků z období a stylů pozdějších. Některé z nich jsou navíc skutečnými unikáty – vždyť zde najdeme např. nejvyšší náhrobek na celé Moravě.
Historie města i svatojakubského kostela je sice nejčastěji spojována s Ladislavem z Boskovic, ale obrovským přínosem pro ně byl také Jaroš Morkovský ze Zástřizl. Právě ten totiž odkoupil v roce 1567 panství Boskoviců a přesunul sem rodové sídlo. Nastala doba renesance a tedy i vytváření krásných figurálních náhrobků. Jaroš hned zahájil přestavbu hradu, zatímco na kostele sv. Jakuba – tedy stavbě Václava a Ladislava z Boskovic z let 1493 až 1527 – nechal pouze opravit škody po velkém požáru města v roce 1566. Následně se tento kostel stal rodovým pohřebištěm. Poslední manželský pár z rodu boskovických Zástřizlů – tedy Jan Bohuš Morkovský ze Zástřizl a Zuzana Kateřina Liborie Prakšická ze Zástřizl - pak nechal do té doby plochostropý kostel v letech 1670 až 1679 zaklenout.
V chrámovém presbytáři byly postupně osazeny náhrobky členů rodu Morkovských ze Zástřizl. Za pozornost stojí hlavně náhrobky Jaroše Morkovského ze Zástřizl a na Boskovicích (+1583) s manželkou Johankou Drnovskou z Drnovic a Václava st. Morkovského ze Zástřizl (+1600) s manželkou Kunkou z Korotína. Jedná se o náhrobky monumentální, bohatě zdobené ve stylu severského manýrismu a patřičně oslavující pozemský život i moc a postavení zemřelých. Vzhledem k tomu, že se jednalo o velké podporovatele Jednoty bratrské, je tato pompéznost docela překvapující. Na druhou stranu je nutno si uvědomit, že právě okázalost a program těchto náhrobků „povinně“ demonstruje vysoké společenské postavení rodu. Renesanční Morava prostě byla velmi liberální …
Zmíněný náhrobek Václava Morkovského ze Zástřizl a jeho manželky Kunky z Korotína je umístěn na severní stěně presbytáře (vpravo od náhrobku jeho otce Jaroše) a je oním nejvyšším náhrobkem na Moravě. Na výšku totiž měří více než sedm metrů. V kostele se však nachází i cenné renesanční náhrobky dalších vlastníků boskovického panství z rodu Ederů ze Štiavnice nebo Dietrichsteinů.