Boží muka umístěné v poli za Úsovem směrem na Stavenici

Sloupková zděná Boží muka ze 2. poloviny 18. století s tzv. Latinským křížem (nejznámější podoba kříže s prodlouženou částí svislého břevna, ten je nejužívanějším symbolem západní křesťanské církve.) na svém vrcholu.

Boží muka mají symbolizovat sloup, u nějž byl z rozhodnutí Pontia Pilata bičován Kristus. Obecně se má za to, že Boží muka stojí na místech, kde někdo zahynul.

Tyto Boží muka jsou údajně postavena na hromadném hrobě švédských vojáků, kteří v oblasti "Úsovska" za Třicetileté války padli (konkrétně v roce 1643 při vypálení městečka i hradu v Úsově) a symbolizují uctění jejich památky.

Původní, pravděpodobně dřevěná, se z 14. a počátku 15. století nedochovala. Skládají se ze tří částí a to z patky, dříku a hlavice.

Patka - je nejspodnější část božích muk, připomínající sokl. Bývá nejčastěji obdélníkového tvaru s ohlazenými stěnami. Vrchní hrany patky mohou být různě zkoseny. Podzemní část patky se pozná podle toho, že není opracována.

Dřík - na patku navazuje, většinou poměrně dlouhý dřík (1,5–2 m). Je užší než patka, opět obdélníkového tvaru, přičemž postranní hrany jsou zkoseny. Setkáváme se i s dříky v podobě spirály a později též válce. Dřík může na sobě nést reliéfy různých znaků, nápisy či data (ta nemusí ale vždy odpovídat stáří božích muk).

Hlavice - je zakončení této malé sakrální stavby. Jedná se o různě tvarovanou boudičku s nikami, na jejímž vrcholu může být kamenný křížek. Hlavice mohou být různě zdobené s různými rostlinnými motivy. Pokud se uvnitř hlavice nachází soška, bývá většinou novějšího data. Pokud došlo v průběhu let k ulomení kamenného křížku, byl nahrazen kovovým. V průběhu baroka byly též ulomené hlavice nahrazovány jinými sochařskými dílky či kříži s Ježíšem Kristem.