Boží muka v Rokytně

Chráněné území "písečné přesypy u Rokytna" najdeme po pravé straně silnice z Rokytna do Býště. Jedná se o lokalitu přírodních útvarů prorostlých borovým lesem sestávající ze 14 vln různých tvarů a velikostí. Vzhle…

Své jméno měla obec získat od toho, že se nacházela poblíž potoka mezi rokytím, což byl staročeský název pro ostřice, rákosí a dokonce i pro vrby, prostě pro vše, co rostlo po jeho březích. To potvrzuje rovněž díl…

VÝSTAVA MODELŮ AUTÍČEK Obec Rokytno Vás zve  na výstavu modelů autíček           z let 1955 – 1985 ze sbírky pana Václava Blažka. Součástí …

VÝSTAVA MODELŮ AUTÍČEK Obec Rokytno Vás zve  na výstavu modelů autíček           z let 1955 – 1985 ze sbírky pana Václava Blažka. Součástí …

Rokytno - první písemný záznam o vsi je datován rokem 1436, kdy byl císař Zikmund přijat za českého krále a dne 21. září předává Diviši Bořkovi z Miletínka zástavní listinu na část majetku bývalého opatovického kláštera. Historický název obce je odvozen od rokytí, což je vrboví. Dnes v obci na návsi najdeme starou dřevěnou zvoničku a pomník ukřižování.

Drahoš - založení osady je datováno k roku 1782, postupně byla osídlována německými rolníky z pruského Slezska. První osídlence tvořilo 12 rodin. Na jižní hranici zrušeného rybníka Drahoš, který se nacházel v katastru Chvojence byly nejprve postaveny usedlosti čp. 1 až 8. Za další dva roky byly postaveny usedlosti čp. 9 až 12, umístěné na parcelách bývalého rybníka Starého…

Tato osada, jež od svých počátků byla přidělena k sezemické faře, nemá dlouhou historii, protože byla založena teprve v roce 1782 na místě bývalých rybníků, jež se zde nacházely minimálně od 15. století a na jejic…

K prvnímu osídlení těchto míst došlo již v době kamenné, což potvrzuje nález kamenného mlatu v místech, kde se říká "Na Cuteli". Tato lokalita patřila nejprve českému panovníkovi a posléze do roku 1421 opatovickým…

Soudí se, že toto zvláštní pojmenování získala obec odvozeninou od osobního jména Býšek, což potvrzuje také profesor Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. d…

První písemné zmínky o obci Býšť jsou z let 1360-1371 v souvislosti s dřevěným kostelem. Ten byl v roce 1796 zbořen a bylo započato se stavbou kostela nového. Skáza nový kostel postihla v roce 1822, kdy vyhořel,…

Zdejší kostel byl uveden jako farní již v předhusitské době, kdy náležel pod královéhradecký archidiakonát a děkanství, alespoň podle soupisu pražského biskupství, který vznikl kolem roku 1350. Tehdy byla býšťská …

Chvojenec je středně velká protáhlá obec s 630 obyvateli a najdeme ji u jižního okraje Hradeckého lesa, severovýchodním směrem od města Pardubice a severozápadním směrem od města Holice. Obcí protéká Chvojenecký…

Obec Újezd u Sezemic je rozložena mezi dvěma Rybníky,- Bohumilečským a Újezdským pod jižním okrajem Hradeckých lesů. První písemná zpráva o vsi je datována k roku 1436. Dnes v obci najdeme opravenou zvoničku a pomník ukřižování. Obcí vede cyklotrasa KČT č. 4125 procházející obcemi ve „Sdružení obcí pod Kunětickou horou".

Bohumileč - klidná ves ležící cca uprostřed mezi HK a Pardubicemi. Na velké návsi najdeme pomník ukřižování postavený nákladem místních občanů v roce 1903. Obcí vede cyklotrasa KČT č. 4125 procházející obcemi ve „Sdružení obcí pod Kunětickou horou".

Choteč - obec nedaleko Sezemic na pardubicku. První písemné zmínky o Chotči jsou datovány rokem 1394, kdy Čeněk z Chodče prodal část svého majetku sezemickému klášteru. Po zániku kláštera v roce 1421 připadla část obce Bořkovi z Miletína a na konci 15. století se stala součástí panství pardubického panství - Pernštejnů. V obci najdeme několik zajímavostí, za vidění určitě…

Hradecké lesy jsou protkány neskutečným množstvím stezek a cest, které můžeme využít k sportovnímu vyžití, procházkám a poznáním. V části, kde hospodaří Městské lesy HK jsou vybudovány i naučné stezky, Pohádková s…

Na venkově není neobvyklé vidět v ohradách koně, kravky a jiná domácí zvířata. V oborách zase není zvláštností sledovat daňky, jeleny, srnky, muflony a divoká prasata. Při tichém chování a troše štěstí můžeme ně…

Farní kostel ve Vysokém Chvojně je zmiňován již ve 14. století. Do jeho osudu však zasáhly husitské války, kdy byl pobořen. Současný kostel sv. Gotharda pochází z roku 1729, oprava byla r…

Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze zal…

Dřevěná osmiboká zvonice s cibulovou věží v Sezemicích je jedinou zvonicí tohoto tvaru a velikosti v Čechách. Stáří zvonice není přesně určeno, ale postavena byla zřejmě v první polovině šestnáctého století. Ve …

Obec Bělečko, která se nalézá v centru hradeckých lesů jihovýchodně od Hradce Králové, je prvně zmiňována v roce 1494. Nejvýraznější památkou v Bělečku je barokní kaplička z roku 1822, neomylně ji najdeme na návsi, v křižovatce cest. Padlé v 1. sv. válce připomíná pomník, který se nalézá cca 100 metrů východně od kapličky. Bělečkem prochází modrá a zelená turistická značka.…

Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…

Hradní studnu najdeme v zatáčce při výstupu k hradu. Nachází se v prostoru tzv. dolní Ohrady, kde dříve byla umístěna další hospodářská stavení. Dle archivních pramenů byla původní hloubka studny více než 70 metrů…

Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…

Je výraznou dominantou Pardubicka. Nachází se 1,5 km severozápadně od Kunětic a 5,5 km severovýchodně od středu Pardubic. Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 307 m a vystupuje 85 m nad ok…

Před několika desítkami milionů let (ve třetihorách) se na území dnešního Pardubicka ze země vyloupl zaoblený kopeček. Široko daleko kolem něj se rozkládala pouze samá rovina. Kdyby Kunětická hora neležela v rov…

Perníkovou chaloupku - Muzeum perníku a pohádek najdeme v bývalém loveckém zámečku z roku 1882 mezi obcí Ráby a Kunětickou horou. Dětičky zde naleznou expozici skřítků, strašidel, pohádkové peklo, Ježíškovo nebe a…

Holice leží ve Východních Čechách, východně od Pardubic. Město je známé jako rodiště doktora Emila Holuba ( 1847 ? 1902 ), lékaře a cestovatele, jemuž učarovala Afrika. Část jeho sbírek z Afriky je umístěno v Africkém muzeu ve městě. Severním a východním směrem se rozkládá rozsáhlý komplex Hradeckého lesa. Severozápadním směrem od města je vybudováno několik rybníků. U…

Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…