Bratislava – Bosorka
Pokud se vydáme z historického centra Bratislavy někde od městských hradeb pře Albertovu lávku, která překonává víceproudovou Staroměstskou ulici (takřka dálnici od mostu SNP), s největší pravděpodobností budeme stoupat uličkou kolem kostela sv. Mikuláše. Dál už se pokračuje schodišti k hradbám a k samotnému hradu. Poblíž zmíněného kostela snad nejde přehlédnout poněkud rozevlátou sochu celkem půvabné ženštiny. Osobu poněkud rozvrkočenou provází i hejno nějakých ptáků, udáváno havranů. Ti více méně se zaujetím vzhlíží ke své velitelce, za zády se ukrývá sova, která se jakoby odvrací v předtuše něčeho neznámého. Autorem do bronzova odlité sochy je akademický sochař Tibor Bartfay (1922–2015). Název Bosorka (tedy Čarodějnice) navozuje dojem, že celkem sympatický zevnějšek skrývá temnou činnost, která by tato divá žena mohla provozovat.
Jak víme z historie, údajné čarodějnice (ale i čarodějové) bývaly pronásledovány, mučeny, upalovány, v Bratislavě topeny v Dunaji. Ve skutečnosti mohly být čarodějnice jen ženy s nějakou méně obvyklou znalostí nebo schopností (leckdy byly pronásledovány i postižené ženy). V Bratislavě bylo různými způsoby takto pronásledováno i popraveno více než 400 nešťastnic.
Bratislavská Bosorka je tak trošku snaha památku těchto žen připomenout, byť celkem odlehčenou formou. Mimochodem autor sochy si tak možná chtěl ulevit od děl, která vytvářel ve vrcholném období reálného socialismu (Klement Gottwald měl v Bratislavě náměstí, už tam není socha i náměstí se jmenuje jinak).
Čarodějnice vítá návštěvníky hradního kopce od 80. let minulého století, kdy sem byla instalováná v rámci revitalizace celého hradního areálu, který v té době procházel dokončením rekonstrukcí a obnovou, která trvala několik desetiletí.