Bratislavský hrad - pomník sv. Alžběty Durynské
Nachází se ve východní části hradního areálu v parku druhého nádvoří. Socha zobrazuje Alžbetu jak podává chudému žebrákovi skývu chleba. Alžběta byla dcerou uherského krále Ondřeje II. a jeho manželky Gertrudy Meranské. Přes otce byla pak sestřenicí českého krále Václava I. Podle legendy se měla narodit zde na bratislavském hradě v roce 1207. Už jako čtyřletá byla poslána ke dvoru durynského lankraběte Heřmana na hrad Wartburg u Erfurtu, kde roku 1221 byla provdána za jeho syna Ludvíka. Před narozením poslední dcery v roce 1227 ovdověla. Po celý život vynikala pokorou a konáním skutků milosrdné lásky. Přes těžký úděl po vyhnání z hradu nezatrpkla. Odmítla úvahy o dalším sňatku i návrat do Uher a z lásky ke Kristu žila podle rad evangelia jako františkánská terciářka ve službě nemocným a ubohým. Alžběta zemřela vysílením 17. 11. 1231 ve věku 24 let. Mezi svaté byla zapsána 27. 5. 1235 papežem Řehořem IX., pouhé čtyři roky po svém úmrtí. Alžběta je patronkou třetího františkánského řádu a řádu Alžbětinek; dále např. bezdomovců, sirotků, nemocných a umírajících dětí, vdov, zdravotních sester, charitních pracovníků a pečovatelů.