Bratislava – budova Slovenského parlamentu a NR SR
V těsném sousedství Bratislavského hradu stojí moderní budova Slovenského parlamentu a Národní rady SR. A i když se možná nejedná o nějaký architektonický skvost, vedle dominanty slovenské metropole rozhodně nepůsobí nikterak rušivě a navíc je v panoramatu hlavního města Slovenska svým způsobem také „krajinotvorným prvkem“. Koneckonců je tento objekt - stejně jako současný Bratislavský hrad – čistě bílý a je od něj – alespoň podle zdejších informačních pramenů – velmi pěkný výhled (do jisté míry je ovšem dosti diskutabilní, co je hezkého na pohledu k panelákům na sídlišti Petržalka a k větrným elektrárnám v nedalekém Rakousku - samotná parlamentní budova na Vodním vrchu je tak svým způsobem možná zajímavější než celý ten slibovaný výhled). Navíc ji oživuje socha Vítání, tyčící se před vchodem. Tato bronzová, téměř pět metrů vysoká, skulptura byla odlita v roce 1989, jejím autorem je sochař Ján Kulich a v době svého vzniku stála 2,3 milionu korun československých, což tenkrát určitě byly peníze jistě nemalé.
Budova bývá označována nejen jako moderní či modernistická, ale občas také jako historická. Byla totiž postavená již v roce 1938 podle návrhu Milana Michala Harmince, ale její současná podoba vznikla v letech 1986 až 1993, kdy byla přestavěna podle projektu architektů Ľudovíta Jendrejáka, Petera Puškára a Jána Šilingera. Od roku 1994 zde pak sídlí 150-členný Slovenský parlament. Před budovou se kromě výše uvedené sochy nachází také zastávka MHD „Hrad“.
Do budovy parlamentu a Národní rady SR se vstupuje po překonání venkovního schodiště s 26 stupni. V interiéru budovy se nachází 12 výtahů a 3 plošiny pro imobilní občany. Běžně se sem ovšem veřejnost nepodívá a musí si počkat na 1. září, kdy zde probíhá tzv. Den otevřených dveří. Největším prostorem budovy je vstupní část s úctyhodnou plochou 1.070 m², nejmenší místnost je určená pro agentury, televizi a rozhlas. Zasedací sál nemá okna a jeho plocha je 360 m². Podzemí je dvojpodlažní (polovina budovy je tedy vlastně v undergroundu) a nachází se v něm např. zaměstnanecká jídelna, bufet, Kuchyně, šatny, dílny a rozsáhlé garáže.
Je zajímavé, že i když budovu parlamentu nepřetržitě hlídají četné kamery i pracovníci bezpečnostních služeb, byla přesto raději - na ochranu proti sprayerům – natřena speciální „protigrafitovou“ barvou.