Loading...
Klenotnice Bratislavského hradu je svým způsobem zcela novou „atrakcí“ hlavního města Slovenska. Na tomto konstatování nic nemění ani skutečnost, že se její historie začala psát již někdy v průběhu 13. století. Tehdy totiž byla postavena Korunní věž, ve které se Klenotnice nachází. Po roce 1530 se na téměř dvě a půl století stala skutečnou trezorovou pokladnicí uherských korunovačních klenotů … a další historie je již naprostou „modernou". V roce 1988 započaly stavební práce, které měly zajistit vznik hradní klenotnice ve spodní části věže. Ta pak byla slavnostně otevřena víceméně archeologickou výstavou Svědectví času v létě roku 2011 … aby se její pomyslné brány zase poměrně brzy uzavřely. Zatím poslední dějinná epocha začala klenotnici na konci června L.P. 2018.
O klenotnici je mezi obyvateli i návštěvníky Bratislavy velký zájem a zřejmě nikomu ani nevadí, že se prochází někde na pomezí někdejší hladomorny a pozdější prachárny. Koneckonců jsme zde v prostorech, které pamatují již více než 750 let. Většina zde vystavovaných předmětů je však podstatně mladší.
V hradním areálu se přitom při archeologických průzkumech našlo případných exponátů dost a dost. Jedná se zejména o zlatý a stříbrný knížecí poklad nebo o vzácnou zlatou minci s nápisem Nonnos. A tak se nelze ani moc divit, že slovenská metropole začala chlubit tvrzením,že Nová Klenotnice na Bratislavském hradě představuje veřejnosti šperky z dávné minulosti. Ve skutečnosti tato expozice v rekonstruovaných podzemních prostorách Korunní věže nabízí k vidění přibližně pět stovek úžitných předmetů ze stříbra. Všechny pocházejí z období od počátku 17. století do konce I. poloviny 20. století.
Nová Klenotnice je součástí Slovenského národního muzea a její exponáty jsou nám představeny ve skleněných vitrínách. Jedná se o různé šperkovnice, svícny, poháry, soľničky, talíře, tácy, kleštičky na cukr a mnohé další předměty, kterými byly vybaveny domácnosti šlechty. Byly vyrobeny nejen na Slovensku, ale také ve Vídni nebo Německu. Některé z nich jsou pozlaceny a zdobí je různé motivy včetně ženských postáv. Nechybí ani předměty secesní či neoklasicistní (čajové soupravy, dekorativně tepané misy apod.).
Exponáty v Klenotnici jsou součástí sbírkového fondu drahých kovů Historického muzea SNM. Vidět je můžeme od 10:00 do 18:00 hod. a vstupné nás přijde na 2,50 euro (důchodci, studenti a žáci to mají o euro levnější). Pokud pojmeme návštěvu Klenotnice jen jako součást návštěvy Bratislavského hradu, přijde nás vstupná na 10 euro.