Brněnská bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Když jsem kdysi dávno podnikl z centra města túru na výstaviště přes Staré Brno, působily na mne ponuré budovy lemující Pekařskou ulici velmi tísnivým dojmem a Mendlovo náměstí se při té pouti stalo vlastně jedinou „zelenou oázou“ v tom okolním moři šedi.
Před pár lety jsem si spolu s manželkou část té trasy zopakoval a mohl s radostí konstatovat, že i když jsme cestou příliš památek nepotkali, opravené domy novými fasádami ožily a pohled na velkolepou baziliku na „Mendláku“ už nebyl takovým „kulturním“ šokem.
Jistě – Staré Brno není tak atraktivní jako vzdálenější historické městské jádro, ale návštěvníkům všechno vynahradí rynek, pojmenovaný po slavném genetikovi. Oproti Pekařské ulici je tu i více zeleně a opravdu nepřehlédnutelnou dominantou je ta vysoká sakrální stavba nesoucí jméno Nanebevzetí Panny Marie.
O vznik gotického kostela a sousedního kláštera se Léta Páně 1323 zasloužila dvojnásobná královská vdova Eliška Rejčka. O rok později započala dokonce i výstavba špitálu. Možná se ptáte, kde na to všechno chuděra vdova vzala, ale stavby byly financovány z jejího majetku na Starém Brně, který jí věnoval král Jan Lucemburský.
Gotický chrám má výrazný půdorys kříže (což je dobře vidět i z jedné vyhlídky pod hradbami Špilberka) a stal se ozdobou celého starého Brna. Byl budován - v té době na Moravě neobvyklého stavebního materiálu – z režného a neomítnutého cihelného zdiva, jen střídmě osazeného tesaným kamenem. (Královna se zřejmě nechala inspirovat podobnými sakrálními stavbami, které shlédla v Porýní či ve Slezsku.)
Dostavby chrámu a kláštera cisterciáček (trvaly víc jak čtyřicet let!) se královna už bohužel nedožila a byla spolu se svým milencem – zemským moravským hejtmanem Jindřichem z Lipé, pochována do krypty pod dlažbou chrámu. (Místo poblíž oltáře sv.Kříže, kde je pod dlažbou pohřbena, dodnes označuje velké písmeno E a královská koruna.)
Ze své původní gotické krásy se kostel dlouho netěšil. Roku 1467 byl popleněn vojskem Viktorina, syna Jiříka z Poděbrad, ale obnovit se jej podařilo už za deset let a byl poté i znovu vysvěcen.
V 18.století pak proběhla největší přestavba jeho interiéru, které byly změněny v barokním duchu. Práce proběhly pod vedením Mořice Grimma. Ve stejné době a v tomtéž stylu proběhly i dostavby budov v sousedním opatství.
Ve druhé světové válce byl chrám poškozen bombardováním. Rám nad hlavním vchodem byl proto osazen zbytky gotických oken a jeho střed v roce 1975 ozdobila nová, už moderní vitráž.
Titul basilika Miror chrámu v roce 1987 udělil papež Jan Pavel II., a tak se brněnská bazilika stala třetí takovou na Moravě. Předstihl ji Velehrad a sv.Hostýn.
Původní klášter cisterciáček stojící hned vedle nynější baziliky měl název Aula Sanctae Mariae (Síň sv.Marie) a fungoval až do roku 1782. Tehdy byl na příkaz císaře Josefa II. zrušen, cistercičky se z něj musely vystěhovat a jejich místo zaujali augustiniáni. Ti si sebou přinesli i slavný stříbrný oltář s byzantskou ikonou Černé Madony, která je dnes k vidění na hlavním oltáři baziliky.
Cisterciáni učinili z chrámu a kláštera významné centrum hudby, vědy a víry. Mezi léty 1868 – 84 byl opatem kláštera Gregor Johann Mendl, který se proslavil objevem moderní genetiky.
Nyní si mohou návštěvníci prohlédnout expozice Mendlova muzea a krom toho je přes sezónu možno shlédnout v areálu opatství také část historických prostor a navštívit atraktivní vinárnu U královny Elišky.