Brno - kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola

Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola stojí ve středu Brna na Moravském náměstí.

Založil jej jako součást augustiniánského kláštera 2. února 1350 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský (mladší bratr Karla IV.), který zde chtěl umístit pohřebiště svého rodu. Sáam Jan Jindřich se dokončení stavby nedožil. V díle pokračoval jeho syn Jošt a ten ho dokončil v až letech 1397 až 1400. Spolu s bratrem Prokopem daroval kostelu Jošt v roce 1393 dnes nejstarší a největší zvon v Brně. Je z dílny vídeňského zvonaře Johannese z Eystetu a nese latinský nápis. V češtině je to - "Ke cti Boha všemohoucího a jeho rodičky Panny Marie, svatého Tomáše apoštola, slavná knížata Jošt a Prokop ... markrabata moravská, 1393".

V 15. - 17. století celý klášter střídaly samé pohromy a občasné rekonstrukce nestačily k důkladné opravě.

- 1428 sirotci pod vedením hejtmana Velka Koudelníka z Březnice při neúspěšném obléhání klášter s kostelem těžce poškodili

- 1467-1468 další válka

- 1500 postihl augustiniány požár. V průběhu 16. století docházelo k provizorním opravám poškozených objektů.

- 1645 poničení kláštera způsobili Švédové při neúspěšném obléhání Brna.

- 1661 začala probíhat barokní stavební obnova kostela pod vedením Jana Křtitele Erny.

- 1732–1752 byla poslední zásadní přestavba.

Papež Benedikt XIV. povolil klášteru udělení opatské hodnosti 22. dubna 1752. 16. prosince téhož roku byl obnovený kostel spolu s klášterem vysvěcen olomouckým biskupem Juliem kardinálem Troyerem a ten také 17. prosince vykonal benedikci nového opata.

V roce 1783 císař Josef II. zrušil klášter augustiniánů u svatého Tomáše a konvent přestěhoval do budov zrušeného kláštera cisterciaček na Starém Brně. Z kláštera zřídil sídlo všech zemských, stavovských a státních úřadů na Moravě. Klášterní kostel se stal 1. září 1784 farním kostelem pro nově zřízenou farnost na brněnském předměstí. Od roku 1990 je v bývalém klášteře Moravská galerie.