Brno - Moravské náměstí

Jedním z nejvýznamnějších brněnských „plácků“ je bezesporu Moravské náměstí, nacházející se v městské části Brno – střed. O jeho významu svědčí už fakt, že před Moravou bylo „zasvěceno“ také např. císaři Josefovi, Adolfu Hitlerovi nebo Rudé armádě. Na tomto několikadílném gigantickém náměstí najdeme snad všechno, protože se jedná o místo, o jehož historii a podobě by se daly popsat stohy papíru. My ale budeme přece jen stručnější a to hlavní si můžeme prozradit hned na úvod. Začneme tím, že zde nechybí dva parky, pomník Vincence Makovského, Bohuslava Fuchse a Antonína Kuriala Vítězství Rudé armády nad fašismem (neboli Rudoarmějec), symboly Platónových ctností (kašna neboli centrální fontána, představující Umírněnost, plastický model Brna, symbolizující Moudrost, jezdecká socha markrabě Jošta, zobrazující Odvahu, a socha exekutora, který „krade“ televizi a paradoxně zobrazuje Spravedlnost) i krásné a významné budovy. Z těch musíme zmínit zejména – v jižní části Moravského náměstí se nacházející a bohužel snad stále uzavřený – barokní klášterní kostel sv. Tomáše apoštola (původně i Zvěstování Panny Marie a gotický), rovněž barokní Místodržitelský palác (dnes výstavní prostory Moravské galerie) nebo – západní straně náměstí dominující – neorenesanční budova Nejvyššího správního soudu ČR. Svého času zde bylo k vidění i středověké opevnění.

Již na počátku 19. století se Moravské náměstí (tento název však platí teprve od roku 1990) stalo největším náměstím v Brně. Už tehdy zde vznikaly nové monumentální budovy (jako např. Německý dům, který existoval v letech 1891 až 1945), dobové pomníky (císař Josef II. zde stával v letech 1892 až 1919) a následně také koleje a dráty tramvajových linek. V období let 1950 až 1955 tady byla k vidění také busta maršála Malinovského a objevila se i fontána v podobě pěticípé hvězdy. A co se názvů tohoto náměstí týče, tak za zmínku určitě stojí i fakt, že se snad čtyřikrát ve své historii jmenovalo Lažanského náměstí nebo alespoň Lažanskýplatz.

Zajímavé je, že na současné – i když stále poměrně silně historické - podobě Moravského náměstí se velice výrazně podepsalo 21. století. V letech 2009 a 2010 zde proběhla celková rekonstrukce jižní části náměstí, a to podle projektu Ateliéru Brno (arch. Hrůša, Pecka a Zenkl). Právě tehdy vznikla geometricky dělená dlažba a již zmíněná „monstra“ čtyř starověkých Platónových ctnosti, o kterých si pak v závěru článku prozradíme alespoň pár podrobnějších informací. V letech 2012 a 2013 došlo také na úpravu parkové části náměstí a pomníku RA. Tím vše ale nekončí, protože v létě roku 2016 městská část Brno-střed vyhlásila veřejnou architektonicko-urbanistickou a krajinářskou soutěž o návrh podoby parku v okolí „pěticípé“ fontány s plánem vše dokončit v průběhu roku 2018.

A teď už jsou na řadě avizované skulptury, představující Umírněnost, Moudrost (nebo Prozíravost), Spravedlnost a Statečnost (neboli Odvahu).  Moudrost nebo Prozíravost v tomto případě symbolizuje bronzový model města v roce 1645, kdy úspěšně čelilo obléhání švédskými vojsky. Plastický model je umístěn na kvádru v jižní části náměstí a předlohou mu byla historická veduta Hanse B. Bayera a Hanse J. Zeissera. To Spravedlnost je skulpturou poměrně kontroverzní a pro mnohé Brňany patří mezi dodnes nepřekousnutelné oříšky. Jedná se o měděnou sochu muže, zvedajícího těžký kvádr. Autor díla, akademický sochař Marius Kotrba, ji v roce 2010 situoval před budovu Nejvyššího správního soudu jako symbol toho, že spravedlnost je záležitostí těžkou a křehkou současně a že je údajně vždy v rukou těch, kteří vládnou na zemi. Tady jim ale zespodu pomáhá proud vody. Podoba sochy i její umístění vyvolalo různé asociace, nejčastěji bývá označována jako exekutor odnášející elektrospotřebič (pračku nebo televizi). Uchytily se ovšem také názvy Člověk, co má zácpu nebo Náčelník z Přeletu nad kukaččím hnízdem. V každém případě prý za toto dílo „vysolilo“ jeho autorovi více než 3,7 milionu.

Další mnohamilionovou investicí městské pokladny byla jezdecká socha moravského markraběte Jošta Lucemburského, který je v sousedním kostele sv. Tomáše pohřben. I soutěž o tuto sochu vyhrál Kotrba, ale Rada města Brna realizaci odložila, aby později vyhlásila soutěž novou. Tu již vyhrál model Jaroslava Róny. Ten prý ale po třech letech práce nevytvořil portrétní sochu bratra Otce vlasti, ale stylizovaného středověkého rytíře, coby alegorii statečnosti. Tato socha byla slavnostně odhalena 28. října 2015. Na závěr zbývá už jen Umírněnost, tedy hranolová kašna, nacházející se osově naproti Kotrbově „Exekutorovi“.