Bruggy – kostel Panny Marie (Brugge - Onze-Lieve-Vrouwekerk)

Zřejmě nejvýraznější dominantou čarokrásného belgického města Bruggy je zdejší gotická katedrála, zasvěcená Panně Marii. Za tento fakt vděčí zejména své cihelné, více než 122 metrů vysoké, věži. A je to tak zřejmě správné, protože v tomto monumentálním farním chrámu najdeme mimo jiné i dílo věhlasného Michelangela. I díky němu také kostel získává - od roku 1980 – každoročně nemalý příjem za vstupné, tvrdě vyžadované po všech uměnímilovných turistech. A hned na úvod si můžeme prozradit, že se jedná o významnou sakrální památku, umístěnou v UNESCOvě chráněném historickém centru města a postavenou ve 13. až 15. století na místě kaple, pocházející pravděpodobně z roku 875.

V souvislosti se založením této kaple bývá sice občas uváděn rok 741 a zasvěcení sv. Bonifáci, ale tento údaj je – řekněme – zřejmě lehce pochybný. Až v roce 1116 je tato kaple zásluhou Karla de Goede přestavěna a rozšířena do podoby farního kostela. No a příchod roku 1230 současně znamená zahájení stavby dnešního kostela. Jeho nejstarší část, tedy chrámová loď, byla postavena z tmavého vápence, pocházejícího z oblasti Tournai. Jako architektonický styl „byla zvolena“ tzv. Scheldegotiek neboli Gothique Tournaisien, což je regionální styl rané gotiky, typický pro Flandry. Právě průčelní část se dvěmi schodišťovými věžemi je typickým představitelem tohoto stylu i používání „modrého“ kamene. Kněžiště a apsida pak byly postaveny v letech 1270 až 1280 a na jejich podobě se již projevuje nastupující klasická francouzská gotická architektura. Zde už také ovšem vede nad vápencem cihla. V roce 1370 je přistavěna severní loď a až roce 1450 loď jižní. Okolo roku 1465 ještě vzniká vstup nazývaný Rajská brána, který již byl postaven ve stylu gotiky brabantské.

Hlavní dominanta města Bruggy, tedy 122,3 m vysoká a z cihel postavená věž, již byla zmíněna v úvodu. První věž tohoto kostela se přitom zhroutila v roce 1163 a byla proto následně přestavěna mezi lety 1270 a 1340. Vrcholová špice však byla přidána až v 15. století a ještě v průběhu 19. století byla přestavěna. Kostel Panny Marie v Bruggách je díky tomu údajně druhou nejvyšší cihlovou stavbou Evropy (tou nejvyšší má být více než 130 metrový kostel sv. Martina v německém Landshutu).

Interiér tohoto chrámu působí tak trošku nepřehledně a pokud zde máte málo času, můžete pár zajímavých a významných artefaktů lehce přehlédnout nebo zcela minout (autor článku by mohl vyprávět). Bývá označován jako gotické pětilodí a najdeme zde – mimo jiné – sochy apoštolů ze 17. století. Za pozornost stojí určitě také minimálně vyřezávaná kazatelna, vyrobená v letech 1739 až 1743 a lemovaná sochami apoštolů z roku 1618, a několik obrazů (např. nad oltářem visí triptych dvorního malíře Margarety Rakouské Bernarda van Orley a setkáme se zde také se jmény jako Antoon Claessins, Gaspard de Craeyer, Jacob van Oost st., Pieter de Bruyne, Pieter Pourbus, Gerard David nebo Antoon van Dijck), ale hlavními lákadly jsou „postavičky“ zcela jiné.

Zdejší presbytář totiž slouží jako mauzoleum vévody z rodu Valois a držitele Řádu zlatého rouna Karla Smělého a jeho dcery Marie Burgundské, jejíž ostatky byly identifikovány až v roce 1979. Byly zde také nalezeny tři hroby, přičemž na jedné olověné rakvi si můžeme přečíst, že srdce Mariina syna Filipa Sličného je uschováno v samostatné schráně. Autorem podoby postav v hrobce je Jan Borman. Obě postavy leží dle středověkého zvyku v poloze na zádech, se sepjatýma rukama a otevřenýma očima, což symbolizuje rozjímání věčného života. U jejich nohou můžeme vidět lva a psa coby symboly mužské síly a ženské věrnosti. Tvář Marie Burgundské je nádherná a její korunu zdobí drahé kameny. Její ruce i její zvlněný plášť jsou dokonalé umělecké dílo a celý její hrob je geniální ukázkou gotické koncepce. Hrob Karla Smělého je o půl století mladší a působí už jako kombinace prvků gotických i renesančních. Na stěnách černých sarkofágů pak můžeme vidět jejich smaltované rodové erby. Nad nimi visí třicet erbů Rytířů zlatého rouna, Karlův je první zleva.

Ještě slavnějším dílem v prostorách chrámu Panny Marie je světoznámá a krásná Michelangelova Madona s dítětem, která byla prý původně určena pro Piccolominský oltář katedrály v italské Sieně. V Itálii ji však odkoupil místní obchodník Jan van Moeskroen neboli Giovanni di Moscerone, který ji roku 1514 věnoval tomuto bruggskému kostelu. Jednalo se tak o první Michelangelovo dílo, umístěné mimo území Itálie. Rodinná hrobka dárce je u paty oltáře, před obrazem a celý tento prostor bývá nazýván Svatá kaple. Tato socha byla uloupena v roce 1794 francouzskými vojáky a v roce 1944 německými okupanty, ale vždy se do Brugg nakonec vrátila.

Za pozornost stojí určitě také chórové lavice z roku 1776, zdobná mříž Jana Ryckama z roku 1699 před hlavním oltářem, vitrážová okna, krásné zpovědnice Jacoba Bergera z let 1697 až 1698, oratoř z roku 1482, kaple Nejsvětějšího kříže nebo tzv. Lanchalskapel, tedy kaple Pietera Lanchalse. Zdejší starosta byl za věrnosti Burgundsku roku 1488 sťat a jeho hlava byla vystavena na Gentpoort.