Bruggy - náměstí Grote Markt (Brugge – Markt)
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Jak už to bývá u belgických měst nepsaným pravidlem, hlavním centrem, nabízejícím výstavní domy, významné pamětihodnosti a většinou také budovu Radnice, je Grote Markt, tedy Velké náměstí neboli Trh. V Bruggách to platí také, jen sídlo starosty bychom zde hledali marně. V každém případě se bruggské náměstí Grote Markt nachází v samém srdci historického města a má rozlohu přibližně jeden hektar. Na jeho jižní straně se nachází také jedna ze zdejších dominant a nejznámějších staveb, tedy městská zvonice (Belfort), pocházející z 13. století. Pro návštěvníky Brugg bude jistě příjemným zjištěním fakt, že po velké rekonstrukci náměstí z let 1995 až 1996 byl výrazně omezen vjezd motorových vozidel do prostor náměstí a jeho plocha opět slouží spíše jako tržiště. O Vánocích přibude k adventním trhům venkovní kluziště, v létě se objeví „zahrádky“ před kavárnami a restauracemi. V období let 1807 až 1810 se toto náměstí nazývalo Place Napoléon, poté Grote Markt a od roku 1936 se oficiálně jmenuje pouze Markt, tedy Trh.
Přitom trhy probíhaly v místě dnešního Grote Markt již v 10. století a kolem roku 1200 se zde konal první mezinárodní veletrh. V roce 1220 byla postavena první krytá prodejní „hala“ a následně celý blok malých dřevěných budov na jižní straně náměstí. V roce 1240 přibyla první větší stavba s dřevěnou věží … a o 40 let později vše zničil oheň. V letech 1291 až 1296 se na náměstí objeví první kamenné domy. Nejznámější z nich byla Waterhalle, která sloužila v letech 1294 až 1787 jako vykládací a úložný prostor pro lodní náklady. Od roku 1396 (a do roku 1745) zde existoval také rybí trh, a to na severní straně náměstí, v blízkosti kostela Sint-Christoffelkerk. Na náměstí se také pravidelně konaly oblíbené kratochvíle občanů města, např. turnaje a popravy.
Na závěr si přibližme některé stavby, které náměstí zdobí. O městské zvonici Belfort již zmínka byla. Dominantní cihelné stavba v raně gotickém stylu je vysoká 83 metrů. Takové věže byly typické pro většinu středověkých vlámských měst a představovaly symbol svobody, bohatství a moci měst. Spodní část věže pochází z 13. století, o století mladší je střední část (po špičaté nárožní věžičky) a v 15. století vznikla horní osmiboká část se zvonkohrou. Původně se jednalo o 15 metrů vysokou vrcholovou dřevěnou věž , která 1741 vyhořela a musela být přestavěna. V roce 1822 získala neogotickou korunu. Autorem sochy nad branou je Lanceloot Blondeel (16. stol.). Ze zadního nádvoří je možné po 366 schodech vystoupat na vrchol zvonice, v jejíž dvoraně probíhají i různé výstavy a prodejní akce.
Na severní straně náměstí stojí typické domy se stupňovitými štíty. Na místě neoklasicistního bloku Aart van de Geer Street stával dříve kostel sv. Kryštofa, který byl zničen v roce 1786. Známé jsou rovněž domy Le Panier d'Or (třetí zleva) a La Civière d'Or (třetí zprava, s cimbuřím). Východní straně náměstí dominuje soudní budova, tzv. Provinciaal Hof. Ten vlastně nahradil tržnici Waterhalle, která byla z důvodu špatného technického stavu v roce 1787 stržena. Střední část komplexu zemského soudu byla v roce 1878 zničena požárem a v roce 1887 byla zahájena stavba nového objektu, sousedícího s poštou v neogotickém stylu. Stavba byla ukončena roku 1892 a dnes má zejména reprezentativní funkci (výstavy, koncerty, akademické konference a bankety). Na pravé straně se pak nachází poštovní budova z červených cihel a roku 1891. Šedá budova se schodištní věží, stojící vlevo od zemského soudu, byla postavena později jako rezidence pro guvernéra. Této funkci však nikdy nesloužila a stala se například sídlem banky.
Pro západní stranu náměstí jsou typická domovní znamení (např. květina, kočka, sleď nebo hodiny), které jsou odkazem na někdejší jméno domu nebo jeho funkci. Nejvýznamnější je blok Sint-Amandsstraat a dům Bouchoute s hodinami. Ten má průčelí z 15. století a je nejstarším domem na Markt. Osmiboká korouhvička byla na průčelí umístěna v roce 1682 městskou radou pro obchod a námořnictví a na vrcholu domu můžeme vidět Zlatý glóbus, který od roku 1837 pomáhá určit přesný čas. Uprostřed náměstí pak stojí socha Jana Breydela a Pietera de Coninck, dvou slavných místních hrdinů, kteří v roce 1302 hráli důležitou roli ve vlámském odporu proti francouzskému králi. Čtyři rohové figurky představují města Bruggy, Ieper, Gent a Kortrijk. Socha pochází z roku 1887, tedy z období historického romantismu.