Budišov nad Budišovkou - kostel Nanebevzetí Panny Marie a radnice

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budišově nad Budišovkou byl postaven v letech 1745 - 1755. Zásluhu na tom má kardinál Ferdinand Julia, hrabě Troyer, který poskytl finance a stal se patronem stavby. Základní kámen byl položen 9. 6. 1745 prelátem ze Šternberka. První přípravy ke stavbě byly vedeny děkanem Josefem Baptistem, který přišel do Budišova 30. 4. 1746.

Stavba trvala do roku 1755. Dokončena byla během působení děkana Johanna Franze Neumanna z Oder a byl také městským rychtářem Budišova. Vypráví se, že nad domy vedla z náměstí ke stavbě kostela stezka z desek a že tkalci vždy večer dopravili tolik cihel na lešení, aby jich bylo dost na celodenní stavbu. Jako dík dostali tkalci k užívání kůr do té doby, než jim byl odebrán „pro páchání nepravostí“.

12. dubna 1756 byl kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a patronem byl olomoucký biskup. První varhany postavil r. 1758 Josef Georg Schwarz z Libavé. Měly 19 registrů, z toho 9 manuálových, 6 positivových a 4 pedálové. Křížová cesta byla dokončena roku 1763. Na věžích bylo 5 zvonů. Nejtěžší vážil 616 kg, nejmenší umíráček 83 kg.

Varhany byly přestavěny roku 1930 firmou Rieger z Krnova. Působil zde i velmi dobrý pěvecký sbor, byly tu pořádány koncerty. Teprve v červnu 1912 byly dokončeny věže, které při stavbě z nedostatku peněz byly pouze nouzově zastřešeny.
V roce 1893 byla vytvořena nadace a začaly se shromažďovat finanční prostředky. Mnoho občanů ve své závěti odkázalo značnou částku na dokončení věží. Věže v dnešní podobě byly dobudovány až v roce 1912. Vedle kostela stojí Městská radnice z roku 1635. Budišov nad Budišovkou pravděpodobně založil opat kláštera Hradisko v Olomouci jménem Budiš. První písemná zmínka o Budišovu je z roku 1301 zároveň se jmény prvních budišovských usedlíků Tickeho a Hermana. Nebývalý rozkvět přineslo Budišovu 16. století. Zásluhou biskupů - Stanislava Thurza, Marka Khuena a Stanislava Pavlovského se stal Budišov jedním z předních měst na severní Moravě. Kvetl zde obchod i řemesla, která byla sdružena v ceších. První cech ševcovský byl založen v roce 1517 a téhož roku i cech kovářský. Dodnes jsou uchovány podstavce s cechovními znaky při okrajích lavic v místním kostele. Dům č. 159 na náměstí patřil kdysi cechu tkalců. Později zde byl hostinec, ale dům i nadále nesl jméno „ZECHHAUS“. Středověký rozkvět města byl zastaven válkami na počátku 17. století. Město bylo téměř zničeno nájezdy Dánů a Švédů, obyvatelé města umírali na infekční nemoci, drancování a násilí nebralo konce. Velkou pohromou bylo tažení pruského krále Bedřicha II. Velikého proti Rakousku za sedmileté války. Mezi Budišovem a Guntramovicemi se strhla bitva mezi Prusy a císařským vojskem, vedeným legendárním generálem Laudonem. Budišov byl postižen také mnoha živelnými pohromami - požáry, povodně, bouře i kruté zimy. Válečnými a živelnými pohromami i svou odlehlostí utrpěl nesmírně hospodářský rozvoj města. Kolem roku 1870 obyvatelé Budišova požádali vídeňskou vládu o pomoc, která zde nechala postavit továrnu na výrobu tabáku. V roce 1873 byla ve dvou domech zřízena výroba doutníků a v roce 1876 byla postavena první část tabákové továrny, která byla dostavěna v roce 1905. Pracovalo zde kolem 1000 zaměstnanců. Dále zde byl průmysl textilní, konfekční a obuvnický. Druhým největším podnikem v Budišově v roce 1930 byla továrna na výrobu záclon Pacovský se 130 zaměstnanci (1930). Následovala tkalcovna firmy Winkler s 30 zaměstnanci, malá továrna na lněné a bavlněné zboží, továrna na koberce Pollak a spol., výroba módního zboží a výroba obuvi. Třetím největším budišovským podnikatelem byl J.V. Bierent, který vlastnil továrnu na výrobu hospodářských strojů. Zde pracovalo 120 dělníků. Další desítky dělníků pracovaly na pilách stavitele Kunze a Domese. Koncem 19. století vznikla v Budišově řada různých spolků. Např.: 1893 byl v Budišově založen dělnický spolek vzdělávací, v roce 1873 Spolek dobrovolných hasičů, 1876 spolek Veteránů - vojenských vysloužilců. V roce 1833 bylo ustaveno společenstvo řemeslníků a spolek tovaryšů. V roce 1888 byla otevřena řemeslnická pokračovací škola. V roce 1872 byla založena městská spořitelna, 1873 postavena nemocnice. Velký význam pro rozvoj města bylo postavení železnice v roce 1892. Významným kulturním podnikem se stalo kino, které zahájilo svou činnost v roce 1911. V roce 1923 byla otevřena česká škola s pěti žáky, do té doby bylo školství v Budišově německé. 7. října 1938 byl vypraven z Budišova vlak, který evakuoval téměř všechny Čechy a kteří se vrátili domů domů v květnu 1945. Po válce začínají nové dějiny města. Historické jádro Budišova nad Budišovkou je od roku 2003 městskou památkovou zónou. http://www.budisov.eu/