Bukovany (u Kyjova) – kaple sv. Jana Pavla II.
Turistické cíle • Památky a muzea • Kaple
Bukovanská kaple je svým způsobem opravdovou raritou. Například již jen svou velikostí, kterou předčí mnohé kostely v okolí. Ani její hypermoderní tvář není zrovna obvyklou záležitostí a originální je i donátor stavby, kterým je místní rodák a kyjovský podnikatel. Relikvie v podobě kapky krve, vpité do oděvu Jana Pavla II. po atentátu v roce 1981 a umístěná v oltáři, je již jen bonusovou třešničkou na dortu. zajímavostí této kaple je také fakt, že byla dokončena po ročním budování v roce 2013 a stala se tak prvním svatostánkem v dějinách obce. Přitom v Bukovanech, bohabojné to obci na Hodonínsku, ve které žije přibližně sedm stovek obyvatel, proběhla již v letech 1935 až 1936 první sbírka na stavbu kostela, který měl tehdy stát v sadě pod dnešním Bukovanským mlýnem. Tuto stavbu zhatila II. světová válka a tak proběhla v letech 1946 až 1947 sbírka druhá. Kostel měl být postaven v místě dnešního fotbalového hřiště a jeho stavba … se opět nezrealizovala. Nápad na stavbu bukovanského svatostánku se znovu zrodil až v roce 2007, a to v hlavě Josefa Kouřila, který se stal také hlavním investorem. O dva roky později bylo zaregistrováno Občanské sdružení Bukovanská kaple a 23. září 2012 byl požehnán základní kámen kaple Jana Pavla II. A pak to už šlo ráz naráz. V červenci roku 2013 byla Bukovanům předána relikvie Jana Pavla II. (dar J. E. Stanislava kardinála Dziwisze z Krakowa) a již 20. října 2013 kapli Jana Pavla II. posvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Kapli byl také věnován křížek posvěcený přímo papežem Janem Pavlem II.
Autorem pozoruhodného architektonického řešení kaple je Jaroslav Vlach z Kyjova (s dopomocí manželky Lenky a Ateliéru 100D) a spolu s donátorem (kterému pro změnu vypomohla manželka Zdeňka) od počátku počítal s tím, že by kaple nesloužila jen k církevním obřadům, ale i ke koncertům a výstavám. Za zmínku určitě stojí také fakt, že se na financovaní stavby podíleli i obyvatelé Bukovan, kteří mezi sebou vybrali téměř milion korun, za který se následně pořídily varhany, některá umělecká díla a další mobiliář kaple (při dnešních cenách se však tato informace zdá nadsazená, navíc se prý vybralo jen něco přes 500 tisíc). Originální je také skutečnost, že se v případě této stavby jedná o vůbec první svatostánek Arcibiskupství Olomouckého, který je zasvěcen někdejšímu oblíbenému papeži. Interiér kaple je veřejnosti zpřístupněn pouze během bohoslužeb a dále jen na požádání (OÚ Bukovany).
Při pátrání po dalších jménech a číslech se dozvíme např. to, že návrh koncepce interiéru (plastika Krista, svatostánek, oltářní stůl, lavice i zpovědnice) vytvořili Luboš a Jakub Jarcovjákovi, autorem bronzového reliéfu Jana Pavla II. a pískovcové Madony je Radim Hanke, autorem malovaných vitráží v presbytáři Ivo Sedláček, tvůrcem křížové cesty Zdeněk Gajdoš a malba oken v hlavní lodi je dílem Markéty Prokopové. Zastavěná plocha kaple představuje 254 m2, užitná plocha 250 m2 a obestavěný prostor 1.938 m3.
Stavba kaple byla koncipována do centra obce a z důvodu umístění nebyla orientována presbytářem k východu, ale hlavní osou kolmo k silnici, čímž zorientovala osu kaple směrem k Vatikánu. Kaple se honosí především organickými tvary, oblouky a křivky, přičemž tou hlavní je navádějící opěrná zeď (vlna) před vchodem do kaple. Podoba samotné kaple pak na tuto horizontální vlnu „reaguje“ věží, která je dominantou nejen této stavby, ale i celé obce. Na vrcholu věže jsou tři okna do zvonice. Nepravidelný půdorys kaple Jana Pavla II. v Bukovanech je tvořen hlavním vstupním polokruhem, zužujícím se prostorem hlavní lodi a elipsovitým závěrem. Křivky tvoří i sakristii a zapuštěná okna. Vnější fasáda pak kombinuje bílé omítky a celodřevěný obvodový plášť lodi z jasanových latí, vstupní dveře a dveře do sakristie jsou z dubu. Vnitřní prostor kaple spojuje bílé omítky s bílou a černou mramorovou dlažbou, mramorovým mobiliářem presbytáře s dominantním mramorovým svatostánkem a oltářním stolcem. Dřevěný mobiliář je rovněž z dubu a ve stejné barvě jako vstupní dveře. Jádro věže je opět řešeno z jasanového obložení.
Zajímavým prvkem, doplňujícím čelo stavby, je zakomponování čekárny autobusové zastávky do zvlněné opěrné stěny. Před kaplí – poblíž vstupního dlážděného prostoru – je umístěn její základní kámen. A koho by zajímalo, čím že si pan Kouřil na stavbu kaple vydělal, tak tomu můžeme na závěr prozradit, že se jedná o velkopodnikatele v oboru hračky a papírenské potřeby. A hračky mu asi vynáší, protože již před tím nechal v obci – díky svému kladnému vztahu k Holandsku - postavit repliku větrného mlýna. Teď už mu prý ke štěstí chybí jen koncertní amfiteátr ...