Bukovany u Kyjova - nová náves s kaplí a sochou Jana Pavla II.

Nová náves pod unikátní kaplí, která je bohužel položena u hlavní silnice procházející obcí, vznikla LP 2016. Před jejím zbudováním obec vykoupila tři stará stavení, zbourala je a vzniklé prostranství proměnila na náves. Pěkně upravené veřejné prostranství je přístupno po schodech a zkrášleno sochou sv.Jana Nepomuckého.V minulosti se střed vesnice nacházel ve staré části Bukovan – na Dědině. Po druhé světové válce se centrum přestěhovalo na východní část obce ke škole, poště a budově tehdejšího MNV. Roku 2013 byla dokončen moderní sakrální svatostánek a ten dodal novodobému středu Bukovan majestátní a velmi důstojnou dominantu.

 

Svoji vlastní modlitebnu si místní přáli již dávno, ale měli smůlu. Za první republiky proběhla na stavbu kostela sbírka, jenže kvůli vypuknutí 2.světové války plány odezněly do ztracena. Roku 1947 se uskutečnila další sbírka. Vybrané finance byly nakonec použity na opravu střechy kostela v Kyjově, což místní farníky naplnilo hořkostí.

Roku 2007 proběhl v obci průzkum, zdali by občané souhlasili s výstavbou nové kaple. Protože většina návrh obecního úřadu podpořila, započalo se s přípravnými procesy, vyhotovením projektů a schválením a 23.září 2012 byl do trojúhelníkovém pozemku na návrší nad silnicí slavnostně uložen základní kámen.

Ač se to zdá na dnešní dobu přímo neuvěřitelné – za rovných 12 měsíců byla kaple zasvěcená papeži Janu Pavlovi II. zcela dokončena a 20. října 2013 s velkou slávou vysvěcena olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. (Téhož roku v červenci obdrželi Bukovanští od krakovského kardinála Dziwizse vzácný dar – relikvii blahoslaveného Jana Pavla II.)

 

Projekt kaple vyhotovil Atelier 100D. Na podobě interiéru a inventáře se dále podíleli tito autoři: Radim Hanke zhotovil pískovcovou Madonu a bronzový reliéf papeže, Ivo Sedláček vytvořil malované vitráže v presbytáři, Zdeněk Gajdoš se stal autorem křížové cesty, malbu oken a pískování provedla Markéta Prokopová a o vybavení interiéru chrámové lodi (skulpturu Krista, kostelní lavice, zpovědnici a oltářní stůl) se přičinili Luboš a Jakub Jarcovjákovi.

 

Z hlediska architektury vznikl nový moderní objekt představující svatostánek jako loď pevně zakotvenou nad bouřícími vlnami. Je ale pravdou, že svou monumentálností spíše než kapli připomíná středně velký kostelík.

Při jejím budování byly zvýrazněny hlavně oblouky, křivky a organické prvky. Kaple sestává z hlavního vstupního prostoru majícího půlkruhovou podobu, z hlavní chrámové lodi, jejíž interiér se směrem ke konci trojúhelníkovitě zužuje a z presbytáře ve tvaru elipsy. Za ním je přistavěna sakristie.

Okna jsou dřevohliníková (některá doplněna jemnou malbou) a ta do kněžiště tvoří celoplošně malovanou vitráž. Okna navozují pocit dynamičnosti a svou roli v interiéru má i světlo, které jimi proniká dovnitř.

Vnější fasáda má jednoduchou bílou omítku (stejně jako štíhlá věž vypínající se u vchodu), zbytek pláště lodi byl obložen latěmi z jasanového dřeva, což vytváří zajímavý kontrapunkt.

Interiér je tvořen hladkými bílými omítkami, dlažba je mramorová, černobílá. Presbytář byl vytvořen ze stejného materiálu, jakož i oltář. Vnitřní prostor barevně dolaďuje ( a pocit z chladu úspěšně mírní) z dubu vyrobený mobiliář a vnitřní dveře chrámu.

Přístupová cesta ke kapli byla zhotovena z kusové dlažby a okolní prostranství osazeno solitérními dřevinami a zatrávněno.

 

Roku 2017 je oživila bronzová socha papeže Jana Pavla II. V mírně nadživotní velikosti a po roce usilovné práce ji vytvořil zlínský sochař Radim Hanke. Je ztvárněna v podobě „vítače“ všech lidí, mířících do kaple na mši svatou a vyzařuje z ní vstřícnost, zdůrazněná hlavně lehce vztaženými rukami, jichž se mohou věřící dotknout. Postava blahoslaveného Jana Pavla II. je oděna nejen do tuniky, ale i do pláště a právě toto provedení zdůrazňuje majestátnost papežovy osoby.

Slavnostní odhalení a požehnání sochy arcibiskupem Janem Graubnerem se odehrálo 21.5. 2017.