Bukovina nad Labem

Tato obec na Pardubicku, jejíž pojmenování vzniklo od zdejších bukových lesů, vznikla na území, které bylo osídleno již v době kamenné i bronzové a později náleželo opatovickým benediktinům. Existovala zde nejspíše již ve 13. století, ale první písemná zmínka o ní má pocházet až z roku 1340 (obecní web uvádí dokonce až rok 1343). Její vývoj byl obdobný jako u jiných obcí v okolí. Po roce 1421 ji získal Diviš Bořek z Miletínka a v roce 1436 ji obdržel oficiálně od císaře Zikmunda Lucemburského, který mu ji s ostatním bývalým klášterním majetkem nechal zapsat. 11. listopadu 1460 Soběslav z Miletínka a z Pardubic zastavil svoji osickou tvrz s celým příslušenstvím, k němuž náležela celá Bukovina se všemi rybáři a Labem, bratřím Burianovi, Zdeňkovi a Mikulášovi Trčkům z Lípy. Na grunty v Dřítči a v Bukovině dostal list postupný 28. listopadu 1476 od Jindřicha knížete Minsterberského Václav ze Zahrádky a jeho manželka Kateřina, rozená z Hustířan a Chvalkovic, ohleddně poddaných, které si oba od téhož koupili. Do roku 1491 ji držel Jeník z Mečkova, který ji prodal Vilémovi z Pernštejna. Bukovina se tak dostala do rukou Pernštejnů a po nich se díky dluhům stala součástí habsburského komorního panství. Podle urbáře z roku 1558 nebylo na Pardubicku mnoho lidí usedlých. Z tohoto důvodu neměla každá ves svoji rychtu. Bukovina v té době patřila pod tu dřítečskou. Podle reguster pardubického panství z roku 1588 měla Bujovina 17 lidí osedlých, kteří odváděli 55 slepic a 2 kopy a 26 kusů vajec. Již tehdy zde existovala svobodná krčma. Polovina 17. století byla ve znaku tvrdé rekatolizace. Kontrakt na robotní abolici podepsali za ves v roce 1780 Jan Píša a Petr Samek. Roku 1801 žila v obci 1 dvoučlenná židovská rodina. V roce 1843 měla ves 39 domů a 255 obyvatel. O 2 roky později byly povodní postiženy nížeji položené louky a pole.

Roku 1849 získala obec díky zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního vlastní samosprávu. 12. července 1870 byla Bukovina zasažena ničivým krupobitím. Téhož roku byl zřízen první dřevěný prám k převážení místních povozů přes Labe, který byl v roce 1886 nahrazen železným prámem. V letech 1877-1878 upravil stavitel Filcík zdejší břehy Labe, ale to až na žádost obce, která byla projednávána v Zemském výboru království Českého. V roce 1880 zde žilo v 50 domech 321 obyvatel. 26. března 1884 vyhořel statek čp. 15 Matěje Tužila. 9. října 1884 vypukl oheň ve stavení Františka Richtra. Roku 1885 byly potvrzeny c. k. místodržitelstvím stanovy SDH, jehož odbor hrál od roku 1918 ochotnické divadlo. Jeho prvním velitelem byl rolník František Bukač. V noci ze 6. na 7. září 1885 byl zastřelen syn statkáře Matěje Tužila. Tento čin spáchala cikánská lupičská tlupa Františka, Jana a Josefa Růžičkových, která byla známá tím, že kohokoliv z jim vadících lidí postřelila nebo zastřelila. Problém jim nedělalo ani střílet na četníky. 5. března 1887 vyhořelo hospodářství Josefa Machače. V roce 1893 bylo v jednom z trámů, jež ležely na návsi, nalezeno 24 čtyřdukátů. Trámy pocházely z před 4 lety rozbořeného dřevěného srubu na dvoře Valentova statku. O poklad se poté rozjela soudní bitva, protože ho chtěla jak vdova Valentová, jež trám prodala, tak opatovický občan Borovec, který ho od ní koupil. Roku 1900 měla obec 49 domů a 316 obyvatel a v roce 1910 52 domů a 289 obyvatel. 10. července 1910 se uskutečnilo veřejné hasičské cvičení v souvislosti s oslavou 25 let trvání místního SDH. Roku 1910 vzniklo Vodní družstvo Újezd - Bukovina. Z 1. světové války se nevrátilo 12 místních mužů.

Roku 1923 bylo vystavěno elektrické vedení ze Sezemic k Bukovině. Při povodni v roce 1926 bylo zatopeno 500 měr luk a polí. 15. července 1928 se v obci uskutečnily Veverkovy slavnosti pod protektorátem ministra národní obrany Františka Udržala. Ty skončily zasazením pamětní desky do domu V. Veverky. 20. března 1931 zahájila správa poštovní automobilové dopravy novou autobusovou linku Pardubice-Kunětická hora-Dříteč-Bukovina-Vysoká nad Labem. O 7 let později došlo k rekonstrukci okresní silnice. Za německé okupace nesla ves pojmenování Bukowina. V roce 1957 vzniklo JZD. Zároveň byla dokončena výstavba budovy MNV a většina kanalizace. 9. května 1967 byla slavnostně otevřena nově vybudovaná prodejna smíšeného zboží. Roku 1974 vznikl oddíl Plamen, který byl součástí pionýrské skupiny Mladý budovatel v Sezemicích. V roce 1977 byla dokončena stavba vodovodu. Roku 1980 obdržela Bukovina přídomek „nad Labem“. V roce 1983 byla ustavena nová organizace Českého svazu žen. Roku 1984 byla vysázena obecní "Alej života". V letech 1993-1994 proběhla výstavba kanalizace a ČOV. V roce 1996 byla provedena plynofikace a rekonstrukce elektrorozvodů. 7. října 2003 obdržela obec své obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/1666). Obec byla původně zásobována pitnou vodou jen z veřejného vodovodu z Vysoké nad Labem. Ten však byl ve velmi špatném stavu a tak docházelo k častým poruchám. Z tohoto důvodu bylo v letech 2008-2009 vybudováno napojení z opačné strany. V letech 2021-2022 došlo k rekonstrukci obecního úřadu a veřejného osvětlení.

Ze zdejších pamětihodností zmiňme: dřevěnou zvoničku; kamenný kříž od Františka Vondráčka z Hořic, jenž byl zřízen nákladem 260 zlatých a slavnostně posvěcen opatovickým farářem P. Josefem Podhajským 29. června 1886; pomník padlým v 1. světové válce, který byl slavnostně odhalen 11. července 1937 (původně měl být odhalen 4. července téhož roku) a sochu Panny Marie s Jezulátkem z roku 1906. Z původní místní architektury toho také mnoho nezbylo, např. statek čp. 25, který byl přestavěn v roce 1932, byl zbořen roku 1974. Dodejme, že do své smrti žil a hospodařil v Bukovině jeden ze spoluvynálezců ruchadla, kovář a rolník Václav Veverka (10. prosince 1790 Rybitví - 23. února 1849 Bukovina). Z obce též pocházel liberecký židovský obchodník s módním a konfekčním zbožím Emil Lederer (1878 Bukovina nad Labem - 1942 Terezín).