Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Dřítči

Tento kostel byl již v dobách předhusitských uváděn jako farní a roku 1350 náležel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Zdejší plebán uváděl v letech 1359 a 1365 plebána v Býšti. V letech 1369-1405 bylo odsud odváděno 15 grošů papežského desátku. Dřítečský plebán Zdech se dostal v roce 1395 za plebána do Milovic a místo něho byl téhož roku ustanoven kněz Petr z Milovic od Jana z Jerzan, arcijáhna hradeckého a kanovníka pražského jako patrona kostela v Dřítči. V roce 1402 najal obročí plebán Petr, ale již následujícího roku byl plebánem ve Skalici. V roce 1409 si směnili faru plebán Michael z Bělé a zdejší farář Petr. O 11 let později byl v jedné listině opatovického kláštera zmíněn dřítečský farář Tomáš. Později byl kostel obsazen husity a následně utrakvisty. Roku 1592 byl do Dřítče posílán kaplan z Hradce Králové, aby k ruce pardubického děkana tu sloužil za třetí díl užitku. Důkazem existence utrakvistických kněží na dřítečské faře může být při jedné opravě na kostelní zdi nalezený starý obraz, představující dvojici kněží, jednoho podávajícího lidu tělo Páně, a druhého s kalichem v ruce za ním kráčejícího. Při opravě roku 1864 byly tyto malby zničeny. Seznam far pardubického panství z roku 1654 hovoří o Dřítči toto: „Tu jest fara od starodávna, kterou v letu 1615 kněz Pavel Bytecký svěcení arcibiskupského bytně držel. Nyní pak velebný kněz pan Vácslav Felix Ungkar, farář městečka Dašic, tu faru přisluhováním drží.“ V roce 1654 byl správou zdejší fary pověřen P. Antonín Rulikovský, který byl v té době farářem v Rovni a zároveň v Sezemicích. Kvůli velké vzdálenosti byla správa v Dřítči předána dašickému faráři P. Václavu Felixovi Ungkarovi, čímž se chrám stal filiálním do Dašic. V roce 1677 se stal kostel filiálním do Sezemic. Podle relace z téhož roku měl stříbrný kalich, mosaznou monstranci, cínovou křtitelnici, před oltářem 2 velké staré svícny, nad příčným trámem sochy Ukřižovaného Krista, Matky Boží a sv. Jana a 3 zvony. Teprve roku 1746 byl opatřen exponovaným duchovním správcem, který byl placen sezemickým farářem. Jiné prameny však hovoří, že zde byl stálý kaplan usazen až v roce 1761, přičemž prvním byl v letech 1761-1766 P. Jan Spolnevindt. Roku 1858 byl chrám opětovně učiněn farním a v následujícím roce byl osazen farářem P. Janem Nepomukem Pospíšilem.

Původní kostel byl nejspíše dřevěným objektem a díky tomu tak beze stopy zašel. Na jeho místě poté vyrostl zděný objekt. Podle farní pamětní knihy byl jenom kaplí a velký jako současné presbyterium. Loď, jak letopočet venku na zdi loď od presbyteria dělící nasvědčuje, byla přistavěna roku 1699. Chrám, který byl vybudován v čistě gotickém slohu, byl obnoven v roce 1872 díky zdejšímu faráři P. Josefu Joštovi (někde se nesprávně uvádí rok 1772). Ze sbírek mezi místními obyvateli byl postaven hlavní oltář podle návrhu chrudimského stavitele Františka Schmoranze, který byl opatřen obrazem sv. Petra a Pavla od akademického malíře Josefa Papáčka. Mimo to byla postavena kazatelna s vyobrazením čtveřice svatých evangelistů od téhož autora. Při opravě roku 1864 byly zničeny staré nástěnné malby, jež měly zobrazovat Přijímání pod obojí způsobou. V letech 1891-1892 a 1919-1920 byl kostel důkladně opraven a vymalován. V lednu 1892 byly spuštěny obecní hodiny. Roku 1937 opravila kostel firma Rudolfa Doležala z Opatovic nad Labem. V roce 1952 byla provedena výmalba interiéru. Jednalo se o pozoruhodnou figurální výmalbu Vojmíra Vokolka s námětem Noemovy archy. Od 16. března 1964 je tento chrám památkově chráněn (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-petra-a-pavla-16097752). O 4 roky později byly při opravě kostela nalezeny další zbytky gotické malby. Roku 2004 byla nově pokryta střecha. Zároveň proběhl průzkum omítkových vrstev a malířské výzdoby (akademická malířka Hana Vítová).

Jedná se o jednolodní omítnutou orientovanou stavbu uprostřed hřbitova, jež má obdélnou plochostropou loď o délce 10,5 m a šířce 8,8 m a užší polygonálně uzavřené presbyterium o délce 9 m a šířce 5,35 m, k němuž byla na severní straně přistavěna věž se sakristií v přízemí. Opěrné pilíře jsou hladké a neodstupněné. Vstup v západním průčelí má pravoúhlý pískovcový portál s profilací zalomenou nad soklem a dvoukřídlými plechovými dveřmi s ozdobným kováním. Nad vstupem se nachází hrotité okénko s rozevřenou špaletou, ve štítu 2 obdélné drobné niky. Na obou bočních průčelích je v zadní části jedno velké kruhové okno s železným rámem a členěním a novodobou vitráží. Na jižní straně se nachází zděný přízemní přístavek předsíně se sedlovou střechou s námětky. Zapuštěný vstup má pravoúhlý pískovcový portál s výplňovými novodobými dveřmi. Okna gotickou klenbou opatřeného presbytáře jsou hrotitá, s různými kružbovými geometrickými motivy (jednoduchý trojlist nebo rozeta sevřená dvěma trojlisty). Presbytář je sklenut polem a kápěmi závěru křížové klenby s klínově vyžlabenými žebry s terčovitými reliéfy, zdobenými svorníky (pernštejnský znak, poprsí sv. Petra). Podvěžní sakristie je dlouhá 4,2 m, široká 4,5 m a zaklenutá polem křížové klenby se žebry téhož typu jako v presbytáři. Novodobé vitráže pocházejí z roku 1887. K severnímu průčelí je přistavěna věž na čtvercovém půdorysu s hrotitými okny s okosenými ven rozevřenými špaletami a nad nimi se nacházejícími železnými ciferníky hodin. V patře pod zvonicí jsou obdélná štěrbinová okna s okosenými špaletami.

Většina zařízení je vyvedena v novogotickém slohu. V kněžišti stojí dřevěný hlavní oltář s obrazem sv. Petra a Pavla na zlaté půdě od chrudimského malíře Josefa Papáčka. Tumba s křížem je dřevěná. Klenba kněžiště je gotická a v místě, kde se žebra sbíhají, je umístěna tvář sv. Petra, mistrovsky tesaná z kamene. Na straně evangelia je kamenné gotické sanktuarium s velmi krásnými kružbami. Strop lodi je rovný, kazetově nově v roce 1919 opravený a vymalovaný. Uvnitř lodi na zdi je gotická dřevěná kazatelna, která je pětihranná a její poprsník je zvenčí ozdoben obrazy evangelistů od již jmenovaného akademického malíře Josefa Papáčka. Varhany byly pořízeny roku 1887 za 1 000 zl. a postaveny Aloisem Kudrnou z Pardubic (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=4047).

Ve zvonici visí trojice starých zvonů. Největší z nich (průměr 1,12 m a výška 0,90 m) nese nápis: „Tento zwon slyt gest ke czti a chwale Pana Boha a dobreho lidem skrze mistra Adama Konwarze leta Panie 1563.“, prostřední (průměr 0,94 m a výška 0,74 m) je obdařen textem: „Tento zwon slyt gest ke czti a chwale Pana leta Panie 1564 skrze Jana S. Bohu wssemohuczimu a k zadussi kostela Drziteczkeho“ a třetí poledník (průměr 0,60 m a výška 0,46 m) má na svém plášti vyveden nápis: „Slowo Panie zustawa na wieki wiekuw.“ V současnosti kostel patří pod opatovickou farnost, jejíž stránky se nacházejí zde: https://farnost-opatovice-nad-labem0.webnode.cz.