Bystrá 2248 m n.m.

– nejvyšší vrchol Západních Tater (2248,4 m n.m.). Nachází se ve slovenské části tohoto pohoří asi jen 600 metrů jižně od slovensko-polské hranice. Zde, z hlavního hřebene, po kterém tato hranice probíhá, vybíhá, z kóty „Blyšť" (Błyszcz - 2154,4 m), k jihu stoupající, vedlejší hřeben k samotnému vrcholu Bystrej. Na něm se tento hřeben rozděluje do dvou mohutných ramen. K jihozápadu směřuje 1,5 km dlouhý hřeben Grúňa (2108,7 m) s bočním hřebínkem Hrbáč a Nižná Bystrá (2162,3 m). Na jihovýchod pak dvoukilometrový hřeben „Kobyla“ s kótami 1974 m, 1969 m, který končí vrcholem Kotlová (1985,4 m). Mezi oběma těmito hřebeny klesají, z vrcholu, k jihu úbočí k Bystrým plesám, ležícím v závěru Bystrej doliny. Západní úbočí Bystrej klesají do Gáborovej doliny. Východní padají o něco prudčeji do Kamenistej doliny.

Vrchol je budován krystalickými břidlicemi a bílou žulou. V minulosti byly jeho prudká úbočí spásány dobytkem až k vrcholu. Po těchto travnatých úbočích, která dosahují velkých relativních výšek, sjíždějí v zimním období obrovské laviny - jedny z největších v Tatrách. Červenající druh traviny - sítiny trojklané (Juncus trifidus) na nich, už v polovině léta, vykreslí červené skvrny.

Vrchol byl také jedním z nejdůležitějších triangulačních bodů při kartografickém měření ostatních vrcholů Tater.

Před druhou světovou válkou byl vrchol Bystrej velmi populárním turistickým cílem. Vystupovalo se zde často i v noci - obdivovat východ slunce. Po válce však byla slovensko-polská hranice zavřena. To prakticky znemožnilo výstup pro polské turisty. Tato situace se normalizovala až v 90. letech minulého století.

Výhled z vrcholu je vynikající. Na východě je vidět na horizontu uspořádané vrcholy Vysokých Tater od Svinice po Kriváň. Na západě pak harmonikově uspořádané hřebeny Západních Tater. Na severu vyčnívají vápencové masivy Červených vrchů a Kominiarskiego Wierchu. Panoramatický rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/bystra.php

Na vrchol lze vystoupit po těchto trasách:

• Po modré turistické trase vedoucí jako odbočka z hřebenové trasy z Bystrého sedla (asi 0:45 hod).
• Po žluté výstupové trase od „Tatranské magistrály“, od rozcestí nad Prybylinou, přes Bystrú dolinu na vrchol (4:00 hod)

Bystrá - nejvyšší vrchol Západních Tater, nachází se cca 500 metrů od hlavního hřebene oddělujícího Slovensko a Polsko. Vrchol je ze slovenské strany přístupný ze tři dolin: z Kamenisté doliny od Podbánského, z Bystré doliny od osady Hrdovo a z Gáborovej doliny, která se odděluje od Ráčkové doliny. Impozantní výhled na Bystrou se nabízí z polské strany od Smreczynskiego Stawu (pleso) a od Hali Ornak (chata).

Zřejmě nejpoužívanější trasou je výstup z Podbánského Kamenistou dolinou (modrá značka) do Pyšného sedla, dále po hraničním hřebenu (červená značka) na Blyšť, k vrcholu Bystré nás dále vede značka modrá. Z vrcholu se nabízí kruhový rozhled na polskou část Tater, Roháče, Západní a Vysoké Tatry. Sestup do Bystré doliny nám ukazuje značka žlutá.