Klenovský kamenolom
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta
Nachází se na odvráceném západním úbočí kopce asi 300 m od hranice PR Klenov, od rekreační nádrže Bystřička je tudíž naštěstí „neviditelný“ a vzdálen třičtvrti kilometru. V dosud funkčním lomu probíhá těžba pískovců a slepenců rusavských vrstev zlínského souvrství magurského flyšového pásma. Distribuje se odsud lomový kámen tříděný, netříděný a pro stavební účely.
Těžbu provádějí Valašské lesotechnické meliorace a.s. za pomoci trhacích prací menšího rozsahu a za pomoci kolových nakladačů a lžícových rypadel.
Zdejší pískovce mají barvu šedou nebo šedohnědou, jsou hrubozrnné a místy slepencové, křemenné až arkózové. Místy se ve slepencích vyskytuje velmi pestrý valounový „materiál“, obsahující grafitické břidlice, fylity, ruly, kvarcity či bělavě šedé jurské vápence anebo prachovité jílovce a další.
Pískovce a slepence tady dosahují až čtrnáctimetrové mocnosti.
Perspektivita další těžby je malá, a tak střet zájmů s blízkou přírodní rezervací Klenov nehrozí.
Krátkým údolím potoka Bradný vede od jeho horního konce lesní asfaltka, která prochází spodní částí lomu a na hlavní silnici ústí kousek pod přehradní hrází Bystřičky. V době mimo těžbu (všední dny od 6.30 – 15.00) není průchod zakázán, což uvítají zejména návštěvníci zajímavého skalního seskupení Jazévky a Komín, protože se nemusí pracně vracet nahoru na hřeben. Od lomu ale není nutné k přehradě pokračovat po silničce - za jámou odbočuje lesní vrstevnicová cesta vpravo a po chvíli se spojí s modrou značkou, která shora z Klenova klesá do rekreačního zázemí a ke břehům umělého vodního Jezera.
Ohromný areál lomu (150m x 120m) a jeho vertikála, která v celkově třech etážích dosahuje až šedesátimetrové výšky, dává tušit, že není záležitostí novodobou, ale že se zde už „nějaký ten pátek“ těží. Proto mne samozřejmě hned napadlo, jestli se právě z kamení z tohoto lomu nestavěla přehrada Bystřička, která vznikla ještě za Rakousko-Uherska mezi lety 1907 – 1912.
(Jak jistě víte, její hráz o délce 170m a výšce 36.5m byla v té době věcí nevídanou a vlastně takovým malým technickým zázrakem!)
Omyl! Kámen na její stavbu se prý těžil v lomu nedaleko pod hrází a k jeho přesunu sloužila úzkokolejka! A ten kvalitnější „šutr“ pro obkladové zdivo pak dodával kamenolom Hrabůvka u Bystřice pod Hostýnem...
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Bystřička
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Klenovský kamenolom
