Dračí skála na Zámčisku
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
„A na tem Ostrém kopčisku naproti Klenova, jak sa mu říká Zámčisko, je na vrchu takéj skala.
U ní gdysi býval strašný drak, kerý létál tady okolo a kradl luďom všelijaký dobytek, najvěc ale jahňata a ovce. Čeho je ale moc, teho je vela, jak říkajú bratři Slováci. A tož sa dvá kamarádi domluvili, že kraj téj svině otravnéj a hladovéj zbavíja. Ludé sa ani moc nedivili a nesmíli, nebo Jura a Ozef byli opravdu vyhlášení a zkušení „drakobijci“ - šak po večeroch vymetali všecky šenky kolevá Bystřičky a ráno každý bojovál nájmeněj se sedmihlavú dračí potforů!
Ale protože jich po krčmách bylo každý večér vidět znova a znova, asi nebyli ti chasníci žádné béčka, nebo nad tými saňami pokaždéj ráno vybojovali vítězný boj. Jináč obá rúbali drvo v hoře a k práci sa uměli takéj postavit čelem, tajak potem večér k tým pohárkom s gořalkú...
No, ale k věci: jedného jitra sa teda obá vypravili na teho strašného draka. Aby cestú neměli žízeň, sebrali si na posilněnú demižónek se slivovicú. Kopčisko to teda bylo hrozné a než sa obá vydrápali až na vrchol, podívali sa mu málem až na dno. Aj gdyž ušlí, odvahy měli za deset takových. A gdyž na ně drak od skaly výhružně zasyčál a otevřel tlamu, aby jich zežehl plameněm, naraz sa Jurovi gŕclo a on sa trefíl slinú téj svini rovnúc do krku!
No, a protože býl ten pluvanec plný slivovice, tož drakovi od ní chytly vnitřnosti a on tam za malú chvílečku celý zhořél jak fagula!
Tož tak sem to slyšél od staříčků, šak jak sa říká – bylo nebylo – a gdo chce, ať věří a ten co neé, tož ať ně vleze na záda a ide sa tam podívat sám,“ končil strýc Juřenčák své vyprávění.
I když už dnes na vrcholu Zámčiska (579 m) nesídlí žádní draci, přesto kopec vypadá dosti hrůzostrašně, neboť jeho strmé svahy až pod samotný vrchol „zdobí“ holina po rozsáhlé lesní těžbě.
Nevím, jestli je les soukromý anebo patří Lesům ČR, ale v každém případě tak nevídaně velký zásah do lesních Strání způsobí rozpaky i u laika, jako jsem já. Zvláště když se tak nestalo po nějaké kůrovcové kalamitě... a tady ani nemohlo, neboť tu všude býval les hlavně bukový!
Poslal jsem obrázky svému příteli, který býval až do důchodu revírníkem na Vysočině a ten mi potvrdil to nejhorší: jedná se o úmyslné holoseče v bučinách! A protože to jde dělat naprosto jinak, je to hrůza vlastně dvojnásobná!
(A to ještě neví, že se jedná o krajinu „proslavenou“ častými sesuvy...)
No, sám jsem zvědavý, jak dopadne zalesnění toho prudkého svahu, který už místy nese stopy po půdní erozi a kterým jsem se tak tak vydrápal až nahoru k šošolce lesa na temeni. Při každém zpětném pohledu se mi díky vykácení na krajinu otvíraly čím dál otevřenější pohledy – na protější dosud zalesněný masív Klenova, na sousední Štípu a vlevo na krajinu okolo přehrady, jíž zase „zdobila“ jizva po ohromném kamenolomu v západním úbočí Klenova. Jenomže tady se jednou dotěží a příroda se opět vrátí na ztracené pozice (tak jak to známe jinde) a po čase se už ani nepozná, že byl lom dílem lidských rukou! Kdežto jestli se nepodaří znovu zalesnit svah Zámčiska, bude to něco úplně jiného...
Vraťme se ale k mému hlavnímu cílu cesty na kopec. Cestou po silničce okolo Bradného potoka jsem na vrcholu Zámčiska mezi kmeny stromů zahlédl jakýsi podezřelý stín. Ne nebyl to ten drak z pověsti, kterou jsem si beztak vymyslel, ale po vyfocení zoomem se mi na displeji zobrazil obrázek většího skaliska. I když jsem měl za sebou průstup skalní oblastí klenovských Jazévek a Komína, přec jen jsem neodolal a – horko nehorko – zamířil k vrcholu. Tady už ve stínu dosud nevykácené bučiny jsem narazil na pískovcové a slepencové skalisko, které by se dalo zařadit do kolonky mrazový srub.
Délka skalní stěny je okolo dvaceti metrů, výška čela, které se již oddělilo od svahu metrů šest. Pokud bych měl možnost navštívit tohle místo za několik desítek tisíc let, jistě by se tu místo mrazového srubu už vypínala skalní hradba... ale nechme utopii utopií!
Podle vzhledu a charakteristiky „kamenů“ se ani tyhle ničím neliší od těch na Klenově a okolí a řadí se tedy k rusavským vrstvám zlínského souvrství magurského flyše.
Pokud bych měl někomu doporučit jeho návštěvu, napsal bych, že spíš ne – skála totiž vyniká pouze jednou zvláštností a to tím, že ji nenalezneme na žádné turistické mapě, ba dokonce ani na mapách.cz.
Výhled od okraje lesa je sice skvělý (ale za jakou cenu!) a to je tak asi vše. Navíc je výstup k ní opravdu krkolomný. Ono se sice k ní dá přijít i shora, od Kovadliny, ale také jen podle mapy, neb lesní cesty sem nevedou.
Stejně se tu ale možná jednou ještě kouknu kolem, protože v knize Příroda Valašska je právě někde tady v okolí avízována sto metrů dlouhá a čtyři metry Vysoká stěna jakéhosi neznámého mrazového srubu...
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Bystřička
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Dračí skála na Zámčisku
