Loading...
Cadolzburg je obec, označovaná jako Markt, která kdysi měla tržní právo, u nás bychom nejspíš použili označení městys, a poskytuje střechu nad hlavou pro cca 10.000 obyvatel. Železnice sem byla dovedena už roku 1892 a pokud byste si chtěli udělat do tohoto místa výlet, dá se i z Čech na jeden den. Při výjezdu vlakem z Chebu v půl sedmé, jste tu v půl desáté a můžete k cestě po německém území použít Bayern Ticket případně zkombinovat Egronet se síťovou jizdenkou Norimberského dopravního svazu.
Od nádraží vede značená cesta červeným kolečkem, která má formu naučné stezky a zavede nás po nejvýznačnějších památkách obce. Cesta nás vede kolem Radnice naproti níž je trochu netradičně hřbitov a potom po hlavní třídě k horní bráně označované také jako Brusela. Tady se můžeme rozhodnout, který ze dvou, asi nejvýznačnějších turistických bodů, navštívíme první – doleva rozhledna doprava hrad. Tak nejdřív ke hradu. Projdeme branou a ocitáme se na Marktplatzu, historickém náměstíčku s hrázděnými domy a četnými restauracemi. Některé domy mají rovněž tabule s popisy místních význačných rodáků a osobností zdejší obce. Stačí jen přejít náměstí a procházíme další branou ke hradu.
Vstupné činí 7 € případně za příplatek si ještě můžeme pořídit audioprůvodce, snížené vstupné je 6 €. Hrad byl založen ve 12 století a od století třináctého byl v držení Hohenzolernů a používaný jako vedlejší rezidence. Během druhé světové války sloužil jako školící centrum. Na konci byl ale zasažen raketovým útokem, vyhořel a zbyly z něj jen trosky. S opravou se začalo až v roce 1979 a postuně se začal otevírat veřejnosti a nová muzejní expozice byla otevřena až letos. Prohédnout si můžete kryptu, kapli dále například soudní síň, taneční sál a další prostory. Popravdě řečeno, celá výstava na mně působila trochu rozporuplně, protože historické artefakty jsou vystavovány v kulisách výstavních síní 21.století. Vše je doplněno četnými interaktivními obrazovkami, kde si lze prohlédnout různé historické souvislosti, případně i zahrát hry, například zastřílet si z děla z ochozů hradeb, nebo zkusit si postřeh u skleněné tabule, kde blikají barevná kolečka a úkolem soutěžících je plastovou paličkou se dotknout místa kde se pohyb zastaví dotknout jako první (soupeř hraje z druhé strany) čehož využívají dva kluci ve věku asi 70-ti let za mohutného aplausu svých vrstevníků.
Vyvrcholením pohlídky pak byl vstup do tzv. Nového zámku, kam jsem vstoupil ve výši třetího patra. Jsou tu pouze obvodové zdi a dole několik původních kamenů z vykopávek. Jen upozornění pro osoby se strachem z výšek, moderní lávky a schodiště který tento palác proplétá je sestavené z mřížkových panelů, takže vidíte do hlubin pod sebou. Nevím jestli střechu stavěli „skřítkové tesaři“ ale je vidět, že je úplně nová, bez potřebné „patiny“ kterou s těmito stavbami spojujeme. Na úplný závěr jsem se ještě podíval do „hladové“ věže, kde bylo v koutě jen trochu sena, a zreproduktoru se ozývalo úpění hladového člověka.
Ještě jsem si chtěl vyfotit hrad z uličky Gonnersdorfer strasse, kde je rybníček, a odkud lze udělat pěkné foto s odrazem hradu, ježe ouha, sinice a řasy udělali své a tak rybníček má barvu jakéhosi hodně zdravého džusu, kterému dominuje ovoce kiwi. Krom hradu je v „marktu“ také historické muzeum, mně ale víc zajímá rozhledna. Když se vrátíme k horní bráně a dáme se na opačnou stranu než je hrad po velmi krátkém stoupání (vlastně už ji vidíme z první křižovatky) přicházíme k rozhledně. Byla postavena v roce 1893, vyhlídková plošina je ve výšce 25 metrů a vede na ni 143 schodů. Dveře jsou v sezóně otevřeny, vstup je 1€, které se vhazuje do kasičky u vchodu a lze si tu také vzít letáček s popisy zajímavostí Cadolzburgu. Nikdo tu samozřejmě nehlídá – jsme v Bavorsku. V případě uzavření je tu i adresa, kde si lze klíč vypůjčit. A výhled stojí určitě za to, široké okolí Norimberka, Fürthu kterému dominuje norimberská televizní věž. Určitě to všechno stojí za zhlédnutí. Pěkný výlet.