Canary Wharf

Canary Wharf je jednním ze dvou hlavních finančních center Velké Británie. Nachází se na Isle of Dogs (Ostrov Psů) v londýnském obvodu Tower Hamlets. Vyrostlo na místech bývalých doků a je přehlídkou moderní architektury.

První zmínka o Ostrově Psů, který je vlastně poloostrov, pochází z mapy z roku 1588. Spekuluje se, že za původem jména stojí Jindřich VII. který poloostrov využíval jako výběh pro své psy. Mezi lety 1802 - 1939 se zde nacházely jedny z nejrušnějších doků na světě. Po roce 1960 začaly doky upadat a v roce 1980 byly uzavřeny. O rok později se vláda Margaret Thatcherové rozhodla oblast revitalizovat a za tímto účelem byla založena společnost London Docklands Development Corporation. Počítalo se také s vybudováním infrastruktury pro lehký průmysl.

Za dnešním vzhledem Canary Wharf stojí Michael von Clem, někdejší ředitel investiční banky Credit Suisse First Boston. V roce 1984 hledal pro svého klienta vhodné místo pro stavbu továrny na zpracování potravin. Při návštěvě doků zjistil, že by Island of Dogs mohl být hodným místem pro novou výstavbu administrativních budov. Vzhledem k přeplněnosti londýnské City viděl nutnost v příštích letech vybudovat nové administrativní a finanční centrum pro velké množství lidí. Ve spolupráci se svým konkurentem z Morgan Stanley přišli s projektem na výstavbu nového finančního centra, který počítal i s novou linkou metra. Brzy se na něj však zapomnělo.

Projekt byl odprodán kanadské společnosti Olympia & York, která v roce 1988 začala s realizací. Zavázala se také uhradit polovinu nákladů na stavbu linky metra Jubilee Line. První budovy, včetně One Canada Square, byly dokončeny v roce 1991. One Canada Square se stala nejvyšší budovou v Británii a symbolem přestavby doků.

Zpočátku vnímalo City of London Canary Wharf jako existenční hrozbu. Bránilo se výstavbou dalších kancelářských prostor, což zapříčinilo převis nabídky nad poptávkou. To vedlo ke zhroucení trhu, bankrotu Olympia & York a zastavení prací na stavbě Jubilee Line. Budovy přešly pod nucenou správu a bylo vypnuto osvětlení na nepoužívaných patrech. One Canada Square, napůl zhasnutá na londýnském obzoru, se stala symbolem katastrofy na londýnském trhu s nemovitostmi.

V roce 1995 se mezinárodní konsorcium rozhodlo odkoupit celý projekt. Bylo složené mimo jiné i z bývalých majitelů Olympia & York. Nová společnost dostala jméno Canary Wharf Limited, později Canary Wharf Group. Na Canary Wharf v té době pracovalo asi 13000 lidí a polovina kanceláří byla stále prázdná. Oživení trhu s nemovitostmi přispělo ke zlepšení situace. Vláda prosadila obnovení výstavby Jubilee line, která měla být připravena na oslavy milénia. Canary Wharf začalo být vnímáno jako alternativa k tradičnímu londýnskému City. Do roku 2005 byla plánovaná výstavba dokončena a pracovalo zde kolem 70000 lidí. Canary Wharf Group se stala největším britským obchodníkem s nemovitostmi.

Zastoupení zde mají kromě bankovních společností (Barclays, Citigroup, Lehman Brothers), i ty nebankovní. Sídlí zde například The Indipendent, Reuters a The Telegraph.