Černá hora (1.315 m.n.m.) na Šumavě

Černá hora, německy Schwarzberg, se nachází přibližně pět kilometrů jihozápadně od obce Kvilda a jeden kilometr od státní hranice s Německem. Jedná se o plochý kopec s rozsáhlou vrcholovou plošinou na hlavním šumavském hřebeni. Nejvyšším bodem je osamocená skalka na mýtině (1.315 m.n.m.). Geodetický bod se nachází asi 200 metrů od ní mezi stromy.

Zajímavostí je, že tudy vede Evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Jako na každém takto vysokém kopečku i zde po jeho obvodu vyvěrá řada pramenů. Nejznámější je samozřejmě pramen Vltavy. Dále může člověk při putování v okolí Černé hory narazit na přítoky řeky Vydry, kterými jsou Ptači či Černohorský potok anebo na vody do Německa tekoucí, Grosser Schwarzbach a Reschbach.

Přímo na vrchol Černé hory neveda žádná oficiální turistická cesta. Nejblíže se asi nachází červeně značená, která stoupá po jihozápadním svahu. Většinou se lidé na svém putování zastaví u turistického ukazatele Černá hora, který je umístěn na této cestě asi 650 metrů od vrcholu. Je zde odpočinkové místo s lavičkou a stolem a především se nabízejí výborné výhledy na celé hraniční panorama Šumavy. Za dobrého počasí jsou odsud vidět Alpy, Velký Javor či Poledník. Avšak jedná se o částečně otevřené návrší a v době mé návštěvy to zde pěkně foukalo.

Malou přestávku tady většinou udělá každý, jelikož se nachází v nadmořské výšce 1.272 metrů a nezáleží, odkud sem přišel, z jedné či druhé strany je to „pěkné“ stoupání. V zimě si ale posléze člověk užije na běžkách neskutečně úžasný, asi dvou kilometrový sjezd v perfektní stopě.

Na turistickém ukazateli se lze dočíst, že na jednu stranu (směrem jihovýchodním) vede cesta v délce dvou kilometrů k rozcestí „U Pramene Vltavy“. Odtud se člověk může vydat třeba do Německa. Roku 2009 byl přibližně jeden kilometr odsud otevřen nový hraniční přechod Siebensteinkopf (Sedmiskalí), pojmenovaný po blízkém vrcholu stejného jména. Pokračuje-li stále po červené, dostane se na Bučinu. V případě odbočení na modrou, tak se asi po půl kilometru ocitne u turistického rozcestníku s názvem „Pramen Vltavy“. A dále je to zhruba šest a půl kilometru do obce Kvilda.

Když člověk stoupá po výše uvedené cestě úbočím Černé hory, tak asi v její polovině je odbočka doprava, kde lze vidět označení „Vyhlídka nad prameny Vltavy“. Kdo to shledá interesantním, tak si přidá k výletu ještě přibližně půlkilometrové stoupání. Odměnou je mu na otevřené mýtině dřevěná vyhlídka, kterou vybudovala Správa Národního parku Šumava a v srpnu 2012 slavnostně otevřela. Skládá se z vyvýšené plošiny, stolu a lavic. Při ideálním počasí se nabízejí zajímavé pohledy na centrální část Národních parků Šumava a Bavorský les. Z tohoto místa lze také po již neznačené stezce pokračovat na vrchol Černé hory. Alespoň v zimě tam byla vyšlápnutá stopa.

Ale zpět k turistickému ukazateli Černá hora. Směrem severozápadním od něho vede červená cesta v délce tří kilometrů k rozcestníku „Ptačí nádrž“ a po dalším půl kilometru k místu nazvaném „Černohorská nádrž“ (1.110 m.n.m.). Toto vodní dílo sloužilo jako zásobárna vody v dobách, kdy se na Šumavě plavilo palivové dříví. Dle potřeby byla voda odpouštěna Modravským potokem do plavebního systému. Používám minulý čas, jelikož dnes je nádrž vypuštěna. V okolí by mělo být rašeliniště, ale moc toho zde v zimě (kromě krásné Šumavy) vidět není. Já jsem odtud pokračoval ve sjezdu po červeně značené turistické cestě až do obce Modrava. Kdo by zvolil žlutou, dostal by se na Filipovu Huť.

Od ukazatele Černá hora se lze asi dostat nejkratší cestou na vrchol Černé hory. Viděl jsem tam stopy, ale nemám to vyzkoušené. Orientačně to bude asi náročnější.

Černá hora (1.315 m.n.m.) na Šumavě na mapě