Černé kameny - vyhlídkové skály na kótě 954 m

Tyto Černé kameny jsou nepřehlédnutelným skalním vrcholem přibližně na půli cesty po vrcholové pěšině mezi Bílým kamenem a nejvyšším vrcholem Hraběšické hornatiny Černé kameny. Dosahují nadmořské výše 954 m. Na novějších mapách a Mapách.cz není tato kóta pojmenována, ale na mapách starších se název objevuje. Kameny tu tedy jsou a je jich hodně, neboť jsou všechny součástí minimálně 70 m dlouhé a více jak 18 m vysoké skalní hradby. Tady nutno uvést, že dnes už je to skalní hradba notně rozčechraná - je totiž budovaná horninou kvarcitem a ten se rozpadá na jednotlivé bloky a hranáče. Všude okolo ústřední "hradby" vzniká na svazích pod skaliskem také balvanité moře. Skály jsou - tak jako mnohem známější skalní hradba Ztracených kamenů nedaleko odtud na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku, spíše bělostné a proto je jejich staré přízvisko Černé kameny matoucí. (Autor názvu je zřejmě navštívil v zataženém dni, kdy na ně nesvítilo slunce. Když jsem zde byl poprvé, stalo se mi něco podobného a tyto skály byly spíš šedé až černé. Stejně tak nedaleké skály nad loveckou chatou Alicí, které byly v kalném dopoledni dokonce tmavě černé a přitom nesou název Bílé kameny. Za jasného odpoledne se ale sluncem prozářené skalní stěny opravdu mění na barvu bílou, ale to jenom tak na okraj.)

Rozpadlá skalní hradba Černých kamenů nám nabídne naprosto nečekaný skvělý kruhový výhled, který je jen na jižní straně omezen hlavním vrcholem Černých kamenů (956 m) a na severní straně kótou Bílého kamene (948m). Ve zbylé rozhledové výseči můžeme obdivovat výhledy na masív hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, který od sedla na Skřítku prudce stoupá do téměř nebeských výšin nad ním a tvoří na obzoru mohutnou hradbu hor. Dále se můžeme obdivovat výhledu do hlubokého žlebu údolí Oskavy, kopce a vrchy okolo Bedřichova a Dobřečova. Za nimi vidíme táhlou vlnu plochých vrcholků Nízkého Jeseníku. Na straně druhé nás překvapí rozhled na "moře" vrcholů podhůří Hrubého Jeseníku a vidíme na celé Sobotínsko a Šumpersko. Toto město je z Černých kamenů velice dobře rozpoznatelné, pro lepší pozorování každopádně doporučuji vzít sebou dalekohled. Kulisu hor na samém obzoru vkusně doplňuje masív Králického Sněžníku a vlevo od něj už některé vrcholky hor Orlických.

Toto místo tedy umožňuje až nadpozemsky krásné výhledy a protože k němu není vyznačena žádná turistická trasa, můžete se tu - pokud ho najdete, pohledem na krásná panorámata v klidu kochat sami. Přístup sem přitom není nijak složitý: po modré a zelené od Skřítku k Rabštejnu přijdete po 1 km na silničku s rozcestím, po modré pokračujete vlevo dál a když míjíte po pravici strmější lesní svah, odbočíte některou z pěšin na jeho vrchol. Ocitnete se na (nebo pod vrcholem Bílého kamene) - po hřebeni běží k jihu chodník, lemovaný občasnými hraničními kameny dvou panství a asi po 400 m vystoupáte lesním průsekem k prvním balvanům rozpadlé skalní hradby. (Pěšina za skalní hradbou pokračuje směrem k jihu přes úzkou loučku a mezi lesními stěnami k nejvyššímu vrcholu Hraběšické hornatiny k jen o 2 metry vyššímu hlavnímu vrcholu Černé kameny, který je ale bez výhledů, neboť je skryt v lese. Že jsou tato popisovaná dobře přístupná a nadmíru atraktivní, tomu budiž důkazem spokojenost mé ženy, která si i přes svou bolavou nohu an terén nijak nestěžovala a naopak po návštěvě všech skalních atrakcí hřebene předla spokojeností jako kočka...)

/Od Bílého kamene je to po pěšině k výhledovým skalám asi 450 m, od nich k hlavnímu vrcholu Černé kameny dalších asi 400 m/.