Skřítecká rokle
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta
Když jsem se o lokalitě dozvěděl poprvé, nevěřil jsem vlastním uším. Jeden známý mi místo popisoval jako propast na Skřítku. Přece jen slovo propast spíš sedí v nějakém krasu, ne tady v těch rulách a amfibolitech co v Jeseníkách máme. Nicméně po zběžném průzkumu okolí Bílého kamene se mi podařilo místo objevit a po prvním shlédnutí jsem musel uznat, že vidím propast. Při pohledu pod nohy se mi rýsovala slušná černá díra s vodní hladinou. Když jsem hodil kamenem, trvalo to 3 s do žblunknutí. Na zabití by to stačilo. Díra široká cca 5-6 m, dlouhá něco kolem 30 m a nad ní skála určitě alespoň 20m vysoká. Po dalším ohledání se našla pěšinka a s troškou úsilí se mi podařilo sestoupit skoro na dno, které je víceméně celá zavaleno různě velkými balvany a kameny. Při bližším ohledání se mi zdálo, že skála je jakoby ohlodána nějakými vrypy či zářezy. Z toho už se dalo usoudit, že díra do země tu není tak sama od sebe.
Jde o pozůstatky štoly, nazývané též jako Štola Pod Bílým kamenem. V l. 1751-80 tu měli tajně kutat stříbro bratři Drechlerové z Hraběšic a z vytěženého kovu padělat mince. Kolik stříbra se jim podařilo dobýt se neuvádí. Žádná činnost netrvá věčně, někdo zřejmě padělatele udal, jednomu z bratří se podařilo zmizet, druhý skončil ve vězení v Olomouci. Skálu zřejmě horníci prokutali důkladně, pokud ovšem nebyla navíc záměrně odpálena. Každopádně tu zůstala pěkná díra v zemi. Když už jsme na dně můžeme odhadovat, že vysoká skála nad námi může dosahovat těch 30-40m. V podvečerním světle byla i pěkně ozářená. Možná, že to byl ten pravý Bílý kámen, po kterém má kopec jméno. Skály, které jsou na vrcholu jsou spíš šedé. Přístup ke štole není zvlášť komplikovaný, od motorestu na Skřítku se vydáme po modré značce směrem na Rabštejn, za rozcestníkem Pod Bílými kameny pokračujeme asi 300m a narazíme na další pěknou lesní cestu. Tou se vydáme Doprava (do kopce), brzy dorazíme k posedu, víceméně dodržujeme daný směr (je to pořád nejlepší cesta co se nabízí), po sléze cesta trošku zarůstá travou a stoupání se mírně zvedá. Jakmile se zmírní, jsme již téměř u cíle, jen je třeba se více dívat na lovou stranu do lesa, až uvidíme nějakou skálu nebo větší kámen jsme skoro na místě. Stačí jen hledat malou pěšinku...
Je-li pro někoho zatáček a křižovatek moc, stačí najít za motorestem odbočku zmiňované lesní cesty nějakých 400m za asfaltkou k Hvězdě a pak z ní nesejít.