Skály ( 929 m) - Hraběšická hornatina
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
O několika zajímavých vrcholech Hraběšické hornatiny - Bílém kameni, Černých kamenech a Skalách nad loveckou chatou Alicí - jsem se ve svých článcích už několikrát zmínil. Stará stezka s historickými hraničními mezníky, které rozdělovaly panství šumperské a janovické, ale na nejvyšší hoře této hornatiny - na Černých kamenech (956 m) nekončí. Od skalní hradby Bílých kamenů pěšina míří do plochého sedla, kde nalezneme rozcestí lesních cest. Pokud pokračujeme stále jihozápadním směrem, vystoupáme po jedné z nich na rozložitý plochý vrchol s kótou 926 m, na jehož úbočí vlevo vidíme skalnaté svahy. Cesta zde končí a málo zřetelná pěšina vystoupí na nízké skalnaté bradélko, čímž se rázem ocitneme v nadmořské výšce o 3 m vyšší. Západní svahy tohoto vrcholku tvoří mohutné skalní stěny, spadající do více jak 15 metrové hlubiny a mezi korunami stromů, vyrůstajících z nižšího svahu pod námi, se nám otevře velmi pěkný výhled na Kamenný vrch, Šumpersko a Sobotínsko. Škoda jen, že je to vyhlídka omezená - okolní, rychle rostoucí mladý porost si nedá upřít své právo k životu... Ještě před časem mohl být z tohoto vrcholu naprosto mimořádný výhled, a kdyby pohledu k blízkému skalnímu hradu na Rabštejně nebránil masív Vinné hory (889 m), mohlo se nám tu odkrývat jedno z nejhezčích panorámat v Jeseníkách!
Vlastní skalní útvary jsou mohutnými, šedivě zbarvenými mrazovými sruby z krystalických břidlic. (Netroufám si přesně odhadnout horninu, kterými je tvořena, neboť jsem se tu ocitnul těsně po bouřce v posledních sprškách deště a k úpatí skalních stěn jsem to v kluzkém terénu raději neriskoval. Skály jsou svým složením poněkud odlišné od 700 m vzdálené skalní hradby nad chatou Alicí, která je tvořena rulou a podle vrás také fylity. Tady jsem nic takového neviděl... a všichni znalci Jeseníků mi určitě dají za pravdu v tom, že se tu různorodé horniny v pásech střídají i na velmi malé ploše.) Tyto skály byly i v tom ponurém počasí jakési "veselejší" a působily přívětivějším dojmem, neboť všude mezi kamením vyrážely chumáče a trsy okrové a červeně zbarvené rostliny. V oboru botaniky mám mezery a tak absolutně netuším, jak se tato travina odborně nazývá, ale vřes to asi nebude... A taky tu všude roste moc krásný "plevel," jak mu s oblibou říkají lesníci - bříza bělokorá.
Promítaje si v mozku výřez z Mapy.cz, sestupoval jsem dále dolů skalinami - kvůli přebujelému porostu v některých místech naprosto neprostupným svahem, směrem k jihozápadu. Měly by se tu někde nalézat dlouhé stěny skalních hradeb či valů, klesajících směrem k 700 m vzdálenému tur.rozcestí Na Hvězdě. Kvůli nepřívětivému terénu a také časovému manku - (musel jsem se vrátit ke Skřítku za manželkou), jsem už nestačil průzkum dokončit. Dle mého názoru někde od vrcholu hory Skály vede k Hvězdě dnes již asi málo znatelný "hraniční" chodník" - v letním období kvůli okolní jungles samozřejmě nenalezitelný - ale v období bez vegetace by to možná šlo...