Čertovo jezero.
Turistické cíle • Příroda • Jezero
Čertovo jezero je se svoji rozlohou 10,3 ha druhé největší ledovcové jezero v České republice. Leží v nadmořské výšce 1028 m, hluboké je místy až 37 metrů. Nad západním a severozápadním břehem jezera ční 313 m vysoká stěna Jezerní hory. Čertovo jezero je napájeno dvěma malými potůčky. Vody Čertova jezera odvádí Jezerní potok do Železného potoka. Ten dále ústí do řeky Řezná, která se vlévá do Dunaje a ten odvádí vody až do Černého moře. Je to tady jediné šumavské jezero, jehož vody se vlévají do Černého moře, vody všech ostatních jezer se vlévají do Severního moře.
*
Další šumavská jezera, která jsem navštívil:
- jezero Laka:https://www.turistika.cz/mista/jezero-laka--1
- Prášilské jezero:https://www.turistika.cz/mista/prasilske-jezero--1
*
Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/
Přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (175 ha) byla vyhlášená již roku 1911 k ochraně dvou z osmi šumavských jezer ledovcového původu na úbočích Jezerní hory (1343 m). Na Čertově jezeře proběhl r. 1957 jednodenní průzkum pod hladinou - bez jakéhokoliv nálezu. Avšak v červenci 1964 jsou nalezeny bedny s výbušninami. 10.7.1964 v 11:36 hod je u jezera odpálena první část třaskavin. Výbuch zanechal po sobě 2,5 metrový kráter o průměru 5 m. Jsou tím způsobeny značné škody v přírodní rezervaci, na což se pracovníci tehdejšího ministerstva vnitra neohlíželi. Čertovo jezero (1030 m n. m., 10,31 ha, hloubka 37 m) leží na jižním svahu Jezerní hory a je vzdáleno vzdušnou čarou od Černého jezera jen 1,5 km. Mezi nimi po hřebeni Jezerní hora - Špičák probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Z Černého jezera odtéká voda Černým potokem do Úhlavy (Severní moře). Čertovo jezero leží v povodí Řezné (Černé moře). Jezerní pánev vyhloubená ve svoru má sběrnou oblast vody o ploše 0,857 km2. Jezero má dva menší přítoky a je odvodňováno Jezerním potokem do Železného potoka, který je přítokem Řezné. Kolem jezera prochází červeně značená turistická trasa vedoucí z Železné Rudy.
Druhé největší ze všech osmi ledovcových jezer na území Šumavy a Bavorského lesa. Jako jediné z pěti českých jezer patří Čertovo jezero do povodí Dunaje. Jeho vody mají největší kyselost ze všech jezer a tomu odpovídá i poměrně chudá rostlinná a živočišná společenstva v těchto vodách žijící. Čertovo jezero je součástí Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, která byla na rozloze 175 ha vyhlášena již v roce 1911. Oblast neleží na území národního parku, ale je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Od roku 2011 se o začlenění Královského hvozdu do Národního parku Šumava začíná vážně hovořit. Okolí Čertova jezera je poměrně značně ovlivněno lidskou činností. Od středověku se tu dobývala železná ruda a od 18. století probíhala intenzivní těžba dřeva. I pro laika je na první pohled zřejmé, že zdejší nezdravá smrková monokultura není původní. Svědčí o tom také nárůst napadených stromů lýkožroutem smrkovým (korůvcem) v oblasti jezerní stěny a karu jezera.
Všeobecně známým a ideálním výchozím místem k Čertovu jezeru (a zároveň k Černému) je Špičácké sedlo pod Pancířem, při silnici z Železné Rudy (4 km) na Hojsovu Stráž. Nejlepší a tradiční volbou je zvolit si okruh přes obě jezera. Nutno jen podotknout, že k Černému jezeru se dostanete velice pohodlně i s kočárkem i na vozíčku, cesta na Čertovo jezero není tak pohodlná, avšak je zde postavena nová cesta v podobě dřevěných lávek. Z parkoviště k Čertovu jezeru se tedy dostaneme po žluté trase (3,5 km), která prochází přes sjezdovky na Špičáku se zajímavými výhledy a závěrečný asi kilometr lesem. Zpáteční cestu můžete zvolit stejnou nebo, jak výše uvádíme, ideálním řešením je vydat se po červené (Šumavská magistrála) přes Malý Špičák a Rozvodí k Černému jezeru (2,5 km) a odtud po žluté zpátky na Špičácké sedlo (3,5 km). Pro dálkové turisty jen zbývá podotknout, že obě jezera leží na příhraniční červené pěší Šumavské magistrále.