České Budějovice - křížová chodba kláštera dominikánů

Velmi cennou českobudějovickou památkou je také křížová chodba bývalého dominikánského kláštera. Tato křížová chodba je přístupná přes kostel Obětování Panny Marie, ke kterému přiléhá z jižní strany. Je součástí budovy konventu a obklopuje rajskou zahradu. Jedná se o klasický gotický ambit, zaklenutý křížovou klenbou. Okna s gotickými kružbami pochází z II. poloviny 14. století.

Rekonstrukce gotické křížové chodby byla zahájena v roce 2005 a její první restaurovaná část byla opět zpřístupněna veřejnosti v roce 2010. Slouží přitom nejen jako součást prohlídky klášterního kostela, ale i jako vysoce atraktivní prostor výstavní (galerie).

Během výše uvedené rekonstrukce došlo k několika velmi zajímavým objevům. Byl například odkryt zazděný raně gotický portál do středověké kapitulní síně, která byla zbourána při barokních úpravách kláštera v 18. století. Tento portál pochází z poslední třetiny 13. století.

Výše zmíněná kružbová okna z poslední třetiny 14. století byla již součástí dostavby křížové chodby a její následné výzdoby nástěnnými malbami. Tato výzdoba časově spadá do období konce vlády císaře Karla IV. a částečně dokonce přímo souvisí s jeho osobou.

Z nástěnných maleb se v ambitu zachovaly tři mariánské obrazy v severním křídle. Jedná se o výjev „Zvěstování Panně Marii“ a „Navštívení Panny Marie“. Mimořádně důležitý a cenný je však třetí obraz, který představuje „Pannu Marii Ochranitelku“. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že pod ochranou Panny Marie se zde nacházejí i skutečné historické osobnosti. Malba je fragmentární, postavy římského císaře a krále českého Karla IV. i jeho syna Václava IV. jsou však jednoznačně rozeznatelné. Karel IV. je zde vyobrazen jako starší muž s korunou římského císaře a Václav IV. jako mladík se stejnou korunou. Zobrazení panovníků s těmito vladařskými symboly umožňuje nejen jejich identifikaci, ale také neobyčejně přesnou dataci doby vytvoření obrazu. Musel vzniknout mezi rokem 1376, kdy byl Václav IV. zvolen římským králem, a rokem 1378, kdy milovaný král Karel IV. zemřel. Předpokládá se tedy, že nástěnný obraz vznikl u příležitosti návštěvy Karla a Václava v Českých Budějovicích. Ti zde totiž v květnu 1378 vedli jednání se zástupci říšských knížat i předních českých šlechtických rodů. Těchto jednání se zúčastnili např. moravský markrabě Jošt, opavští vévodové Jan a Mikuláš, arcibiskup Jan Očko z Vlašimi nebo biskup Jan z Jenštejna.

Zobrazení císaře a jeho syna jsou jinak známa pouze z úzkého okruhu památek dvorského výtvarného umění, např. z Karlštejna nebo z katedrály sv. Víta na Pražském Hradu. V prostředí královského města typu Českých Budějovic se jedná o zcela výjimečnou záležitost.

Součástí prohlídky křížové chodby je i možnost nahlédnutí do prostor vrcholně gotické kaple nebo prohlídka lapidária náhrobníků.

I v tomto případě platí, že - zejména pro příznivce gotického slohu - návštěva této památky při pobytu v Českých Budějovicích je prostě povinností. A navíc je pravděpodobné, že zde návštěvník shlédne i nějakou zajímavou výstavu. Například v době mé návštěvy se jednalo o výstavu fotografií a obrazů s tématikou - zejména drobných - sakrálních památek.