České Petrovice – sv. Anna Samotřetí

V Českých Petrovicích můžeme objevit dvojici typově podobných sousoší či sloupů, spíše kamenných stél. Paradoxně starší není zahrnuto v seznamu památek, mladší ano. Tím mladším je sousoší Svaté Rodiny, které objevíme v horní části obce směrem k Adamu.

Starší památku objevíme blíže ke kostelu v dolní části obce. Nedávno opravená památka nese letopočet 1744. Výjev zobrazený na vrcholu sloupu by se nejspíš dal nazvat Sv. Anna Samotřetí. Jde o zobrazení malého Ježíše v královském rouchu, po stranách stojí jeho matka Panna Marie, s knihou v ruce jeho babička sv. Anna (s knihou).

Do křesťanské mytologie byla sv. Anna poprvé zahrnuta cca v 6. století ve Východořímské (Byzantské) říši. Již ve 4. století a později v 15. století se vedly diskuse, že početí u sv. Anny bylo stejně zázračně panenské jako u její dcery Panny Marie (myšlenka byla definitivně zamítnuta roku 1677).

Sv. Anna se měla dožít vysokého věku, je ochránkyní matek a manželství. Na svátek sv. Anny se traduje počátek letních chladnějších rán.

Sloup v Českých Petrovicích tvoří dvojdílný čtyřhranný sloupek rozdělený římsou. Sloup je zdoben jen jednoduchými průlisy. Vrchol tvoří mušlovitý nástavec vzadu zdobený spirálovými vzory. Na bocích pak jsou květinové ozdoby (lilie).

Čelní stranu pak tvoří reliéfní postavy obou žen a malého Ježíška. Na čelní straně horního stupně podstavce je uveden německý dedikační nápis, na zadní straně sloupu jsou uvedeny letopočty vzniku díla. Sousoší zjevně inspirovalo tvůrce zmíněné Svaté rodiny, které je o 30 let mladší, jde -li o stejného autora můžeme spekulovat.