Cesta Myslivců

Tato vodní nádrž nese své jméno podle kolem ní od severu vedoucí cesty, jež spojuje "Písečnici" s dalšími lesními komunikacemi na jihu lesního masivu novohradeckých lesů, které vedou k Hoděšovicím, Býšti či k Vysoké nad Labem. Uvedená cesta získala svůj název roku 1948 na počest čtvrtstoletí existence Československé myslivecké jednoty (ČSMJ), což potvrzuje omšelý kámen při odbočce z "Písečnice", na němž se nachází text: "CESTA MYSLIVCŮ K 25. VÝROČÍ ČSMJ. 1948".

Zároveň byl u ní, tj. v oddělení 100. při odbočce k Císařské studánce, vybudován v témže roce Pomník myslivců, což je hrubě tesaný pískovcový hranol, jenž stojí na několika neopracovaných kamenech a vpředu u jeho paty je situován druhý horizontální hranol s opracovanou přední stranou. Oba pak nesou jména zasloužilých lesníků: vrchního lesního rady Josefa Strachoty (1862-1933), lesního rady, akademického malíře a autora publikace "Přírodní památky v lesích župy královéhradecké a sousedních" Ing. Václava L. Anderleho (1859-1944), černilovského rolníka Václava Kňourka (1859-1935), čestného člena a předsedy Okresního mysliveckého spolku v Hradci Králové MUDr. Václava Studničky (1870-1938), nadhajného města Hradce Králové Františka Veselého (1891-1940) a lesního správce Františka Vojtěcha (1866-1946).

Přímo na místě dnešního rybníka se dříve nacházel pouze zamokřený les, kde se často rozléval tudy tekoucí potok Biřička, který byl dříve známý zejména jako Bejšťský či Černý. Tuto situaci můžeme zaznamenat jak v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113), tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA202018400), jeho reambulaci z roku 1877 či ve vojenské topografické mapě v měřítku 1 : 10 000 z roku 1960 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-D-b-1).

Právě kvůli povodním, vyváženosti vodohospodářských poměrů v tamních lesích a zabránění některých dalších škod (zdroj vody pro hašení požárů v těchto odlehlých místech) vznikla tato retenční nádrž, jejímž hlavním posláním je zadržování zimních a jarních vod i přívalových srážek. Vedle toho měla od počátku sloužit také k posílení vodnatosti rybníka Biřička a k celkovému zlepšení mikroklimatu lesa. Kolem ní se následně vytvořil svébytný biotop, jenž spojuje zbytky přirozených společenstev s novými lesními výsadbami a je známý zejména faunou vážek, obojživelníků a plazů, z nichž tu můžeme zaregistrovat zejména užovku obojkovou.

O jejím zřízení se uvažovalo již dávno (první dochované plány pocházejí z období první republiky, ale ty vycházely z mnohem starších nápadů), ale konkrétních obrysů bylo dosaženo až v letech 2000-2001, přičemž stavbu dotovalo ministerstvo životního prostředí 80 % rozpočtové částky, přípravné práce zaplatilo město a Městské lesy pro ni zajistily odlesnění a humózní vrstvu půdy použily k rekultivaci pozemku u výpadovky na Býšť. K jejímu vybudování, jehož se zúčastnila šestice strojů, zejména bagrů, pak došlo až v letech 2003-2004 (práce předcházející stavbě byly zahájeny v březnu 2003 a sama stavba začala vznikat v prosinci téhož roku) podle projektu Ing. Jaroslava Dlabáčka, přičemž plocha jejího zatopení při normální hladině byla určena na 1,5 ha, maximální hloubka u hráze činí 3,3 m a celkový objem při maximální hladině je 27 800 m3. Její kolaudace proběhla 1. července 2004 a slavnostně otevřena byla 27. srpna 2004 za účasti náměstka primátora Ing. Otakatra Divíška.

O rok později sem byl přemístěn pomník s nápisem „Lesmistr Rudolf Hacker založil tyto lesní školky 1903“, jenž vznikl v sochařském ateliéru Josefa Václava Škody na Slezském Předměstí a od roku 1930 stál na Novém Pouchově v areálu lesních školek, jež zmíněný lesmistr a vynálezce různých strojů založil. V roce 1950 byl pak přemístěn do zahrady bývalé Hackerovy vily v Pouchovské ulici a roku 1970 musel být po „odkoupení“ vily ministerstvem vnitra odstraněn a převezen na pouchovský hřbitov. V roce 2003 pak bylo rozhodnuto, že dojde k jeho přemístění k Cestě myslivců. O jeho vyčištění, osazení na novou betonovou desku a umístění u nádrže se zasloužili jeho potomci ve spolupráci s Městskými lesy Hradec Králové.

Cesta Myslivců na mapě