Loading...
Jednolodní orientovaný kostel sv. Martina v jihočeských Chelčicích patří k nejstarším církevním památkám celého regionu. Původně zde totiž stával pozdně románský kostel z doby kolem roku 1240. Jeho současná podoba je však už výsledkem barokní přestavby ze 17. století. Další změny zde proběhly ve století následujícím; v letech 1728 až 1730 byly přistavěny boční kaple i přestavěn presbytář a v roce 1759 byl chrámový interiér vyzdoben freskami zobrazujícími scény ze života sv. Martina (fresky byly odkryty roku 1947). V II. polovině 18. století získal kostel nový mobiliář, jehož převážnou část zde najdeme i dnes.
Kostel má cenný zejména interiér (včetně konstrukcí a raně barokní valené klenby), ale často bývají zmiňovány i některé jeho prvky venkovní. Chrámová loď je totiž v základě stále pozdně románská (zřejmě z doby po roce 1225), stejně jako portál na její jižní straně a okno v čelní zdi západního průčelí (obé cca rok 1240). Věž kostela je gotická.
Kostel tvoří dominantu Chelčic a nachází se na mírném návrší v severní části obce. Jedná se jednolodní orientovaný obdélný svatostánek s třípatrovou hranolovitou věží. Kostel také charakterizuje představená západní předsíň, dvojice bočních kaplí, severní sakristie, kryté schodiště do věže a užší, pravoúhle uzavřený presbytář.
V interiéru kostela můžeme vidět náhrobníky Alžběty, dcery Adama Kraupi na Libiecowiczich (+1598), Teodory Praxedy Tunischodské z Poběžovic (+1755) a Josepha Narzika (+1801). Zvon Panny Marii ulil Silvius Kreuz z Českých Budějovic v roce 1704. Kolem kostela se rozkládá hřbitov s márnicí, který obklopuje ohradní zeď se dvěma bránami. Před tou hlavní je umístěna dřevěná skulptura Sieť viery pravej, kterou zhotovil v roce 2016 řezbář Václav Cinádr.
Kostel sv. Martina v Chelčicích představuje příklad stavebního vývoje kostela od románského po barokní sloh. K jeho nejcennějším částem patří zejména románský portál, mnohé barokní prvky, valené a křížové klenby, architektonická i malířská výzdoba a původní materiálová skladba. Proto byl tento svatostánek zařazen mezi naše chráněné památky již v květnu roku 1958. V červenci roku 1996 se stal navíc součástí památkové zóny Libějovicko – Lomecko.
Celý hřbitovní areál i samotný kostel byly restaurovány na přelomu 20. a 21. století. Samotný kostel bývá přístupný jen při mimořádných akcích nebo v rámci pravidelných nedělních bohoslužeb.