Chelčice – Petr Chelčický

Že jsou jihočeské Chelčice hrdé na svého rodáka je patrno přítomností samostatné expozice, která je věnována teologu a mysliteli a samozřejmě si ho připomínají i pomníkem v centrální části obce.

Petr Chelčický je ovšem pseudonym, který historik František Bartoš přiřadil zemanovi Petru Záhorkovi ze Záhoří (část dnešních Chelčic).

Základní životopisné údaje se u Chelčického udávají v rozmezí let 1379 (narození) – 1460 (úmrtí). Ačkoliv tedy zřejmě nedosáhl univerzitního vzdělání, fakt jeho pražské přítomnosti v letech 1419–21 naznačují možnost jistého majetkového postavení. Znal určitě latinu, což mu dopomohlo k značné sečtělostí spisů své doby. Určitě byl ovlivněn Jana Husa, Johna Wycliffa, Tomáše Štítného a jiných dostupných církevních i světských autorů.

Ve svém díle kritizoval feudalismus i moc církve. Je považován za jednoho z prvních humanistů nastupující renesance. Mnohé myšlenky přejaly nastupující reformované církve evangelických směrů, u nás hlavně Jednota bratrská, ve světě baptisté i anabaptisté, kvakeři apod.

Myšlenky Chelčického ovlivnily i osobnosti typu Lva Tolstého, Gándího, M.L.Kinga, Mandelu i T.G.M.

Někdy je Chelčický označován za prvního našeho anarchistu, smysl života vidí nejčastěji v zemědělské práci a odmítá třídní boj.

Pomník Petra Chelčického v Chelčicích z roku 1946 je dílem akademického sochaře J.V. Duška. Socha je zhotovena z jemnozrného pískovce v mírně nadživotní velikosti (230 cm). Podstavec tvoří hranolový sokl ze stejného materiálu. Myslitelova podoba je spíše iluzivní. Chelčický stojí prostovlasý, tvář pokryta plnovousem. V levé ruce drží v ruce u pasu knihu, pravou položenou na titulu, šat má splývavý až k obuvi.

Pomník byl zaplacen výtěžky z akcí Sdružení Petra Chelčického a místními ochotníky. Jen tak mimochodem, doba roku 1946 ještě byla příhodná stavbě podobného pomníku. Chelčického dílo už v době následujícího komunismu zas tak moc v kurzu nebylo.