Chotěboř - náměstí T.G.Masaryka

V samém srdci Vysočiny se nachází město s devíti tisíci obyvateli, o němž jsem až do jeho návštěvy znal jen to, co o něm v povídce napsal Jaroslav Hašek. Když jsem k němu stoupal od divokého kaňonu řeky Doubravy, dost mne udivilo, na jakém že to velikém kopčisku se Chotěboř vypíná. Dalším překvapením bylo, že od kaple sv.Anny jsem do centra města ležícího v nějaké sníženině (tak jak je to dobrým zvykem jinde) nesestupoval, ale abych dosáhl náměstí, čekalo mne kličkování a další výstup ulicemi a uličkami, neboť hlavní městský rynek se nacházel až na samém vrcholu kopce v nadmořské výšce 515 metrů. (Asi jsem holt na chvíli zapomněl, že se zrovínka vyskytuju na Vysočině…)

 

První písemná zmínka o Chotěboři pochází z roku 1625. V okolí sídla se tehdy nacházely stříbrné doly. Kvůli nim osadu zakoupil král Jan Lucemburský a ve 14.století ji povýšil na město. Minulost k němu nebyla vždy přívětivá: nejprve bylo vydrancováno a vypáleno křižáky i husity a také v dalších stoletích na střechách městských stavení často tancovaly ničivé plameny. Po posledním požáru na rynku zanikla krásná podloubí umístěná v přízemí měšťanských domů a ony dostaly klasicistní fasády.

Král vlastnil Chotěboř až do konce 15.století, pak se stala na víc jak 150 let majetkem Trčků z Lípy. Další majitelé se tu už rychle střídali a za hraběte Viléma Leopolda Kinského byl ve městě zbudován raně barokní zámek s kaplí Nejsvětější Trojice a anglickým parkem. Dnes v zámku sídlí městské muzeum.

 

Hlavní městský rynek (dnes náměstí T.G.Masaryka) má tvar obdélníku o stranách asi 100 x 60 metrů a jeho plochu zdobí rozsáhlá parčíková úprava s kašnou a Mariánským sloupem z roku 1890. Ten původní raně barokní Mariánský sloup z roku 1700 byl z náměstí přesunut do městského parku. Okolo rynku stojí několik starých měšťanských domů, z nichž ten s číslem popisným 194 má raně barokní vizáž.

Radnice pochází z konce 16.století. Patrová budova se střechou ozdobenou norenesanční věží dosud ve svých interiérech připomíná četné pozůstatky na gotickou a renesanční dobu. Kromě sídla konšelů byla využívána též jako soud, hostinec a částečně i jako škola. Od roku 1960 se stala sídlem Lidové školy umění, po „sametu“ přejmenovaná na Základní uměleckou školu. V patře staré radnice se nachází sál, jenž je využíván ke svatebním obřadům, pořádání koncetrů a jiným aktivitám.

 

V Chotěboři se narodil spisovatel a humorista Ignát Hermann a notorický psavec Jaroslav Hašek, který byl při své návštěvě Chotěboře roku 1912 ubytován v Panském domě, napsal ve zdejší restauraci několik povídek. Z nich je nejznámější Zrádce národa českého v Chotěboři.

 

Kromě historických památek může návštěvník rodu mužského omrknout interiéry hned tří osvěžoven (restaurace Panský dům, restaurace Vysočina a pivnice Niklovna). Ženám jsou zase k dispozici vnitřní prostory a zahrádky tří cukráren, takže to mají na rozdíl od náměstí jiných měst v Chotěboři rozděleno přesně na Fifry-Fifty!