Colmar – muzeum Unterlinden (Musée Unterlinden)

Slavné muzeum Pod lipami, tedy Musée-Unterlinden nebo Unterlinden-Museum, patří nejen mezi nejnavštěvovanější památky sedmdesátitisícového alsaského města Colmar, ale i mezi nejvýznamnější muzea celé Francie. Muzeum se nachází v prostorách někdejšího gotického dominikánského kláštera z 13. století a v této souvislosti je velmi zajímavé, že tyto středověké kláštery byly v Colmaru současně hned dva a i kostel toho druhého dnes slouží převážně výstavním účelům. Muzeum Unterliden bylo v roce 2015 vkusně a nenásilně zrenovováno a rozšířeno a svým návštěvníkům nabízí neuvěřitelně pestrou paletu uměleckých sbírek. Je proto svým způsobem škoda,že většina z nich se sem zajde podívat hlavně – a někdy z časových důvodů i jen – na slavné a pozoruhodné dílo Matthiase Grünewalda, tedy Isenheimský oltář pocházející z let 1512 až 1516, a pár dalších obrazů a skulptur kolem něj. Ani autorovi tohoto článku nebylo časově umožněno, aby si toto muzeum prohlédl celé, protože to je opravdu záležitost na „celodenní výlet“.

Muzeum Unterlinden navštíví v centru města každoročně 160 až 300 tisíc návštěvníků z celého světa, čímž se řadí na druhé místo všech francouzských muzeí krásného umění, nacházejících se mimo Paříž, a v Alsasku bezkonkurenčně vede. A k vidění se tady toho nabízí více než dost; zmínit však musíme zejména sbírky obrazů, soch a uměleckých řemesel z 12. až 16. století, které doplňují např. sbírky zbraní nebo dekorativního, funerálního a lidového umění, rozsáhlá suterénní archeologická sbírka nebo výrobky z dílen šperkařů, zlatníků a kovotepců. Nechybí podzemní moderna ani krátkodobé výstavy a potěší jistě také gotický klášterní ambit s nevelkým lapidáriem a malými modely Isenheimského oltáře, které si můžeme otevřít či zavřít do podoby, která je nám nejsympatičtější. A to se nám u jednoho z nejvýznamnějších děl evropského umění asi hned tak někde nepovede …

Zajímavá je také skutečnost, že muzeum, založené již roku 1849 a sídlící na adrese 1, rue d 'Unterlinden, kromě bývalého ženského dominikánského kláštera obsadilo také neobarokní budovu někdejších veřejných městských lázní z roku 1906 a od roku 2015 i nové cihelné křídlo švýcarských architektů Herzoga a de Meurona, které evokuje podobu dominikánské kaple. Ve všech budovách pak nabízí svým návštěvníkům rozsáhlé sbírky děl umělců alsaských, francouzských i světových a exponáty z období od pravěku až po současnost. A běžně se ani neví, že onen slavný oltář, za kterým se sem chodí a jezdí, nebyl původně jen dílem geniálního pozdně gotického – nebo raně renesančního – malíře Matthiase Grünewalda, ale také řezbáře Mikuláše z Hagenau (Nicolas de Haguenau).

Důležitou informací je jistě výše vstupného, dostupnost a otevírací doba. Ta je lehce nepravidelná ale většinou se otevírá v 9,00 nebo v 10,00 hod. a zavírá v 18,00 hod. (ve čtvrtek bývá do 20,00 hod.). Zavíracím dnem je každé úterý, ale muzeum zůstává nepřístupné také 1. ledna, 1. května, 1. listopadu a 24., 25. i 31. prosince. Vstupné pro běžného návštěvníka je 13 €, skupiny s min. 15 osobami zaplatí 11 € a rodiny 35 € (slevy mají senioři od 65 let, ZTP, uchazeči o zaměstnání, mládež a studenti). Muzeum, jehož součástí je také dobře vybavený umělecký obchod a restaurace Schongauer Café, je vzdáleno od vlakového nádraží asi 15 minut chůze a od něj sem také zajíždí autobusové linky č. 1, 3, 4, 5, 7 a 8 (zastávka Divadlo).

Na závěr ještě několik podrobnějších informací z historie Muzea Pod lipami i o jeho sbírkových fondech.

Muzeum zde bylo založeno v roce 1849, poté, co Velká francouzská revoluce „uvolnila“ klášterní budovy, které potom ještě chvíli sloužily jako kasárna. Celý komplex byl také vznikem muzea zachráněn. Je přitom zajímavé, že tehdy zde byly hlavně římské mozaiky (dnes v Bergheimu) a sochy, zapůjčené z pařížského Louvru. V roce 1852 se muzeum soustředilo na svoz oltářních obrazů a kostelních pláten z Colmaru a Horního Porýni a tehdy se zde také objevil slavný Isenheimský oltář. No a o rok později se prostory muzea Unterlinden poprvé otevřely široké veřejnosti. A již v padesátých letech minulého století přestaly kapacitně vyhovovat. Po jistých úpravách se totéž opakovalo o tři desetiletí později. Další problémy s kapacitou muzea neastaly v roce 2000, ale teprve roku 2015 došlo k výraznému rozšíření muzejních prostor. Ty dnes mají plochu asi 7.900 m², na výstavní prostory z toho připadají přibližně 4.000 m². Do těchto čísel je započítána i neobarokní budova bývalých lázní, která je se starou budovou spojena řadou nových podzemních výstavních místností. Současně byly rekonstruovány objekty bývalého kláštera. Celkové náklady na rekonstrukci nakonec činily 44 milionů euro a 12.12.2015 (jiné informační prameny ale uvádějí až datum oficiální akce z 23.1.2016 a přítomnost prezidenta Hollanda) mohlo být rozšířené muzeum otevřeno veřejnosti.

Muzeum Unterlinden opravdu není jen v bývalém klášterním kostele umístěný Grünewald, který však byl původně umístěn v mužském dominikánském klášteře, nacházejícím se na stejnojmenném colmarském náměstí. Najdeme zde totiž také díla takových mistrů, jakými bezesporu byli např. Lucas Cranach starší, Hans Holbein starší, Martin Schongauer, Claude Monet, Auguste Renoir nebo Pablo Picasso. Pozoruhodná je kolekce středověkých oltářních pláten, která jsou dílem anonymních německých, alsaských nebo švýcarských mistrů. Nejen sakrální plastiky pocházejí zejména z období gotiky, renesance a baroka a nechybí ani nádherné středověké vitráže. Sbírky nábytku (hl. 17. – 18. stol.), užitého umění (hl. kamenina a porcelán z 18. – 19. stol.), hudebních nástrojů a hraček (17. – 20. stol.) nabízejí exponáty z období 14. ažo 19. století a mnohé také jistě potěší starobylé a zdobné vínové sudy. A rozšíření muzea v roce 2015 rovněž velmi pomohlo zejména trvalé prezentaci sbírky moderního a současného umění.

Muzeum Unterlinden dovedla za více než 150 let Schongauerova společnost (Société Schongauer) – i díky tomu, že pro něj získala prestižní asociační značku Musée de France – až na pomyslný vrchol (nejen) francouzského muzejnictví. I proto zde kromě Isenheimského oltáře můžeme vidět například tyto další perly (následující výběr zahrnuje opravdu jen několik TOP exponátů):

Ukřižování (rok 1415, Hermann Schadeberg), Portrét ženy (1510, Hans Holbein st.), oltářní obrazy Vstup Krista do Jeruzaléma a Poslední večeře (1465, Caspar Isenmann), Zvěstování (1475, Martin Schongauer), Melancholie (1532, Lucas Cranach st.), oltář sv. Jana Křtitele (1526, anonym), polychromovaná socha Madona z Niedermorschwiru (1480, anonym), oltář z Bergheimu (1517, Veit Wagner), mědirytiny Martina Schongauera (1470-1485), údolí Creuse při západu slunce (1889, Claude Monet), Zátiší s papouškem (1907, Robert Delaunay), gotické lavice z bývalého kláštera Unterlinden, náhrobní deska rytíře ze 14. století, pískovcová socha proroka z kostela sv. Martina (14. stol.) nebo polychromní dřevěný reliéf Mučednictví sv. Kateřiny (1520). Isenheimský oltář byl zmíněn už dříve … a několikrát.