Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Budova, nazývaná Koïfhus, je krásnou ukázkou alsaského renesančního stavebnictví. Někdejší celnice pochází z roku 1480 a mezi významné historické památky Francie byla zařazena ve dvou etapách, a to v letech 1930 (interiér) a 1974 (exteriér). Nejstarší veřejnou budovu Colmaru najdeme na ulici Grand-Rue 29 a její stáří dokládá skulptura anděla, držícího pergamen s datem výstavby (onen letopočet 1480). Současná podoba objektu však již není zcela původní, protože zde došlo k různým stavebním úpravám v průběhu 16. a 18. století. Během své historie vystřídal Le Koïfhus množství nejrůznějších „funkcí“. Byl administrativní budovou, skladištěm (přízemní prostory) i onou celnicí, kde docházelo ke „zdanění“ dováženého zboží. Svého času se zde konala zasedání soudní a městské rady a v letech 1698 až 1866 objekt sloužil jako radnice.
Aby toho nebylo málo, tak část původní centrální budovy (Grisen) byla využívána také jako městská jatka, zatímco severní část komplexu (tzv. Ankenhaus), datovaná do 16. století (r. 1594), byla od počátku navržena jako obchod s lojovými svíčkami. Za zmínku stojí také fakt, že k obnově fasád budovy došlo v roce 1896 a že se zde roku 1771 narodil velký francouzský generál období prvního císařství, hrabě Jean Rapp.
Obdélníkovou budovu celnice zdobí dva hlavní portály (severní a jižní), nad kterými můžeme vidět dvouhlavého orla Svaté říše římské. V patře zůstává zachována zasedací místnost, ve které probíhaly v minulosti zasedání odvolacího soudu i městské rady. Vidět zde můžeme rovněž skleněné vitríny se zbraněmi z období městského sdružení zv. Décapolis. Jistě zaujme také kamenná balustráda a střešní glazované tašky. Součástí centrální budovy je i monumentální schodiště.
Před zadním průčelím se tyčí kamenný sloup z roku 1543, kterým město oslavilo vítězství Karla V., samotnou výraznou lodžii pak podpírají sloupy toskánské. Severní budova má dvě nadzemní podlaží, zakončené vysokými štíty. Za pozornost stojí také pilastry s maskarony.