Dlouhá stoka - Flossgraben

Dlouhá stoka je vodní kanál dlouhý 24,2 km. Jde o významnou technickou památku, protékající velkou částí Slavkovského lesa.

Hlavním důvodem pro vybudování stoky, byla rozvíjející se důlní činnost, která spotřebovávala stále více vody pro pohon strojů a také dřeva, jehož zásoby kolem dolů byly téměř vyčerpány. Majitel dolů v Horním Slavkově a Krásnu Jan Pluh z Rabštejna rozhodl o vybudování příkopu, který by přivedl k jeho dolům vodu i dřevo z okolí Kladské. Roku 1523 uzavírá smlouvu s opatem kláštera Teplá o využívání přepadových vod z bažin, mokřin a rybníků, jež jsou v majetku kláštera. Trasa kanálu byla vyměřena důlním měřičem Rossmeislem v roce 1530 a byla nazvána Flossgraben (Plavební příkop). Samotná stavba začala v roce 1531 a dokončena byla v roce 1536. Nedlouho po spuštění stoky do ní přesídlily také ryby a raci, takže byla po nějaký čas i zdrojem potravy. Během 16. století se vodní soustava stále zdokonalovala. Byla vytvořena síť kanálů. Její součástí byla i soustava deseti velkých báňských rybníků. Napájela 52 mlýnů na rudu, měla 35 mostů, 14 stavidel a spád zhruba 0,35 m na 100 m. Šířka vodního příkopu byla průměrně kolem dvou metrů. Tvar koryta byl lichoběžníkový. Průměrná hloubka dosahovala jeden metr. Úseky procházející Krásnem a Horním Slavkovem byly vyzděny. Tok zdolával výškový rozdíl 223 metrů.

Spolu s omezováním těžby cínu upadal i význam Dlouhé stoky. Dílo přestávalo být udržováno a postupně docházelo k jejímu ničení. Nadlouho poslední úpravy byly provedeny v roce 1908. Příkop byl rekonstruován a místo zřícených kamenných mostků byly postaveny můstky betonové.

Ve 20. století bylo koryto nejprve zúženo částečným zásypem, a když v oblasti začaly těžit Jáchymovské doly, došlo k narušení a částečnému zničení vodních děl, částí kanálů, odvodňovacích štol a báňských rybníků. Z důvodu těžby Rudných dolů Příbram bylo vybudováno betonové koryto. Na devastaci díla se podílely také Státní statky, které koryto překládaly k napájení dobytka a na některých místech ho dokonce zaoraly. Další ranou pro toto unikátní dílo bylo období divoké privatizace ze začátku devadesátých let a nekontrolovatelné stavby malých vodních elektráren.

V současnosti už se Díky úsilí místních občanů, rodáků a Nadace Georgia Agricoly, situace lepší. V dnešní době je celá trasa funkční a průtočná a kolem některých částí je obnovena původní technická komunikace.

V září 2003 zapsalo ministerstvo kultury Dlouhou stoku do seznamu kulturních památek.