Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Statek
Když už je v nějaké vesnici vyhlášená památková zóna, znamená to, že nejde o tuctovou obec a stojí pak za bližší zkoumání. Pod pojmem památková zóna si ovšem nemůžeme představit nějaký skanzen, jde spíš o upozornění, že v dané lokalitě je poněkud větší koncentrace pozoruhodných staveb, které poukazují na vývoj stavebních usedlostí během času.
Jednou ze tří vesnických pam. zón najdeme v údolí říčky Loučky, v Dlouhomilově.
Nejedná se o přehnaně velkou obec, počet obyvatel nepřesahuje 500 a možná to je i důvod, že se zde zachovala skupina statků s památkovou ochranou, protože větší výstavba postihla severnější a větší Hrabišín, kam se tak říkajíc přesunulo centrum dění, ačkoliv Dlouhomilov je obcí s farním kostelem, což znamená, že kdysi to bylo jinak. První zmínky o vsi jsou sice až z roku 1356, ale nálezy z polí dokumentují osídlení cca o 3000 let zpět, tedy až někam do doby bronzové.
Dlouhomilov si v podstatě zachoval ráz zástavby podhorské vsi s centrální dlouhou návsí, do které směřovala průčelí jednotlivých usedlostí, okrajové části (původně Medelské, jižně od centra směr k Benkovu) má roztroušenější charakter zástavby. Mimo gigantických hal statku JZD kupodivu nezasáhla příliš socialistická výstavba, to má příčinu, že po válce se obec z části vylidnila, kolem roku 1900 se počet obyvatel uváděl v počtu přes 800 duší. Dlouhomilov sice nebyl německou vsí, ale blízkost národnostní hranice způsobila zčásti odliv do okolních vysídlených lokalit.
Památkovou ochranou jsou mimo kostela (Všech svatých) postihnuty některé stavby, jejichž výčet si uvedeme podle čísel.
Blízkost hlavní průjezdní komunikace u č. 5 způsobuje, že přízemní zděná usedlost bývá často uváděna na snímcích z Dlouhomilova jako příklad zdejší architektury. Stavbě vévodí trojúhelníkový štít s tříosým členěním. Zdobení maltovým štukem je typickou ukázkou vesnického empíru poloviny 19. století. Obytné části mají ploché stropy, klenby by se daly najít v chlévech.
Bývalá rychta č. 7 je nejnovějším přírůstkem mezi chráněnými památkami. Patrová budova dnes slouží k obývání, součástí areálu jsou hospodářské stavby, zejména pak budova s arkádovým náspím, což je stavební prvek v této oblasti značně rozšířený. Arkády se užívaly jak u obytných budov tak u hospodářských (chlévy, kůlny).
Popojdeme-li o pár metrů po modré značce k č. 8 narazíme na jednu z nejhezčích staveb v Dlouhomilově, statek č. 8. Usedlost si dochovala členění na hlavní budovu, kde žil hospodář a protější výměnek. Konkávně probraný štít větší budovy je zdoben bohatou štukovou výzdobou s letopočtem 1857. Ten ovšem neznačí vznik dvora, ale datum opravy či přestavby do současné podoby. Podle slov majitele se jedná o jedno ze čtyř prokazatelně dochovaných děl Isidora Korgera, mistra zednického z Fraknštátu (Nového Malína), jakožto rodák z Dolní Olešné (dolní konec Hrabišína) to sem zas neměl tak daleko. Interiéry statku jsou plochostropé, zápraží obytné budovy je rovněž zdobeno arkádovými oblouky. Zajímavé srovnání zdobného štítu s č. 5 prozradí jemnější ruku mistra, štuky na této fasádě působí jemněji, pětka je má tak nějak hrubší.
Statek č. 24 příliš památku na první pohled nepřipomíná, soupis památek okresu Šumperk sice zmiňuje letopočet 1850 na štítě budovy, ale na břizolitové fasádě po něm není vidu ani slechu. Kdo se ovšem odváží na dvůr, bude překvapen velkolepým sloupovím s asi 8 arkádovými oblouky budovy s bytem i chlévy. V chodbě se dá najít i klenba, dál jsem si netroufl a vedle štěkala bílá bestie.
Usedlost č. 29 blízko průjezdní silnice má zdobený štukový štít se svatým obrázkem. Paní majitelka si právem zanadávala na památkáře, kteří jim kontrolují každý hřebík, ale Korunu nepustí. Letopočet 1834 poukazuje na dobu úpravy do dnešní podoby. U statku býval i výměnek, ten ovšem zmizel a na jeho místě dnes stojí hospoda U Pacinů. Mívaly tu klenuté sklepy, ale parkovaly na nich traktory JZD, takže se propadly (asi oboje).
Největší překvapení, hlavně z vyprávění majitele čeká v č. 43. Soupis památek ji označuje jako „volně stojící patrovou usedlost obdélného půdorysu se sedlovou střechou a lichoběžníkovým štítem“. To by sedělo, přízemí obsahuje zaklenuté chlévy a komory, vstup do patra je dvouramenným otevřeným schodištěm. Patro má stropy trámové a zčásti klenby zv. placka. Udávané stáří z 1. poloviny 19. století. Časový údaj ovšem vyvrací majitel stavby (krásně opravené). Podle soukromých pátrání by s mělo jednat o pozůstatek nějakého zemanského statku či tvrze. Datum vzniku by mělo být daleko dřívější, sám uváděl letopočet 1670, tedy nejméně o 150 let dříve, tedy někdy z období po 30. válce. Sice to není žádný středověk, ale určitě zajímavé zjištění, které může přinést mnoho zajímavých poznatků o historii Dlouhomilova a severozápadní Moravy.
Bez zajímavosti není fakt, že v 15.–16. století byl u vsi k vidění rybníky, založené Tunkly z Brníčka, nedalekého hradu jižně od Dlouhomilova. Zamokřená louka pod vsí ostatně stále rybník připomíná.