Dobřanský kostel sv. Víta.

Dobřany, pohled na kostel sv. Víta od Radbuzy  •  Fotografie (9)  • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Dobřany, kostel sv. Víta

Dobřany, okno kostela sv. Víta

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Do Dobřan zná jistě cestu každý obdivovatel baroka. Kostel sv. Víta patří k těm, které se jen tak nevidí. Navíc jeho minulost probíhala tak trochu po cestě jednou dole, jednou nahoře. Poprvé se o svatyni píše v roce 1259. Tehdy tu byl klášter magdalenitek, známých též jako Bílé sestry sv. Máří Magdaleny. Rozpory mezi nimi a premonstráty chotěšovského kláštera končily prodejem kláštera a práv k němu. Dalším mezníkem byly husitské války, kdy byl klášter zřejmě vypleněn a zanikl. Po delší době se o kostele dozvídáme až v roce 1620, tehdy vyhořel, ale byl následně ne zcela dokonale opraven. Samozřejmě, že se mu nevyhnula ani třicetiletá válka. Zda jej Švédové poškodili v roce 1645 nebo 1651 asi zůstane tajemstvím. Jak vypadal po dalších více jak sto let se také neví. Jisté je, že v roce 1726 byl zbourán.

Dne 15. 6. 1727 na svátek sv. Víta byl za účasti chotěšovského probošta položen základní kámen. Osud kostela byl vložen do rukou významného plzeňského stavitele Jakuba Augustona mladšího. Ten zde odvedl mistrnou práci a výsledkem bylo jedno z vrcholných děl tohoto stavitele, barokní kostel sv. Víta. K vysvěcení došlo v roce 1734. Píše se, že stavba a celé zařízení stálo 10 822 zlatých. V následném období měli nad kostelem patronát chotěšovští proboštové. V roce 1786 ale byl na základě vládního rozkazu kostel zrušen. Díky měšťanům Dobřan nebyl zničen. Ti jej koupili v dražbě v roce 1789 za 610 zlatých. Dalším důležitým dnem byl 18. duben 1794. Tehdy byla povolána krajská komise ve věci využívání kostela. Konečné kladné rozhodnutí vydala dvorní kancelář o dva měsíce později. Byrokracie je zřejmě stará jako lidstvo. K doplnění patří, že kostel stál na hřbitově, který byl v roce 1789 zrušen. Posledním zásahem do okolí kostela v roce 1992 bylo zbourání masných krámů.

Kostel je postaven na oválném základě a má šestnáct bočních stěn. Stavba má čtyři vchody ze všech světových stran. Vchody mají hezké pískovcové portály. Okna jsou umístěna v osmi bocích. Vnitřní Ochoz je zakryt pultovou střechou, nad kterou vystupuje tambur, opět má šestnáct boků a v každém druhém jsou oválná okna. Vrchol je ukončen lucernovitou věžičkou. Ústřední prostor je sklenut kupolí s lunetami. Malby představují výjevy ze života sv. Víta, sv. Trojici, Pannu Marii a hlavy andílků. Tyto práce jsou z 1. poloviny 18. století a mají menší uměleckou hodnotu. Naopak mistrovským dílem je dvojoltář sv. Víta a sv. Jana z Nepomuku. Je z dílny lužicko – srbského sochaře M. V. Jäckela a byl zhotoven mezi lety 1728 až 1731. Má bohatou sochařskou výzdobu se sochami sv. Vojtěcha, Norberta, Václava a Ludmily. Nad schodištěm je visutá kazatelna z roku 1736. V současnosti se v kostele konají jak mše tak i svatby, koncerty a výstavy. Uvádí se, že kostely tohoto typu jsou pouze dva v celé střední Evropě. Tím druhým je kostel sv. Anny na Taneberku ve Všerubském průsmyku.

Autor: Bohumir

Další články autora: 1524

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli