Dobříkov - dřevěný kostel Všech svatých

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Dobříkov jsme navštívili během zimního jednodenního výletu a naším hlavním cílem v obci byl dřevěný kostel. Auto jsme zaparkovali za kostelem na malém plácku a zavolali jsme telefonem průvodkyni, se kterou jsme měli prohlídku interiéru církevní stavby domluvenou den předem. Pak jsme odlovili zdejší kešku a kostel si prohlédli zvenku.

Viděli jsme obdélnou loď s užším presbyteriem a všimli jsme si, že boční stěny kostela jsou horizontálně členěné. Na severní straně před průčelím kostela jsme spatřili otevřenou předsíň s dřevěnou arkádou. Nad ní jsme viděli pavlačku rovněž s dřevěnou arkádou. Nad průčelím nás zaujala čtyřboká věž s vysokou jehlancovou střechou. Nebylo těžké poznat, že stěny i střecha kostela byly pokryty šindelem.

Po deseti minutách čekání průvodkyně přes zimní počasí přijela na kole. Vzápětí jsme vstoupili do útrob kostelíku, v němž nás ihned ohromila vnitřní výzdoba, zejména obrazy a ikony na stěnách. Neméně poutavé bylo i zasvěcené vyprávění naší průvodkyně, od které jsme získali informace o historii svatostánku, který byl postaven v roce 1679 ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině.

Dále jsme se dozvěděli, že v roce 1857 byl prodán do vesnice Cholmovec u hranic s Rumunskem za 255 zlatých. Nepřekvapilo nás, že ve dvacátých letech 20. stol. se stav kostela výrazně zhoršil, dokonce došlo k částečnému rozebrání oltářního srubu a o něco později i jehlancovité střechy. Vzhledem k tomuto stavu jsme nepochopili, proč sem byly převezeny ikony z rozebraného dřevěného kostelíka z nedaleké obce.

Průvodkyně nám také sdělila, že v roce 1927 se o chátrajícím kostelíku dozvěděl senátor Václav Klofáč, který jej koupil za 16.000,- Kč a nechal jej převést roku 1930 do Dobříkova. Zde byl opět sestaven, poškozené části vyspraveny a již roku 1931 proběhlo slavnostní otevření za účasti patriarchy Církve československé Dr. Gustava Procházky a hostí z Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Kostelík je od roku 1963 zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek a je majetkem Církve československé husitské.

Když jsme se seznámili s historií, dozvěděli jsme se informace o vnitřní výbavě kostelíku. Tepané dveře navrhla a zhotovila Masarykova odborná škola v Litomyšli v rámci obnovy zničených částí kostela a právě u dveří jsme si všimli velkého množství nápisů, kde byla uvedena jména a data úmrtí kněží, kteří sloužili v kostele v 18. století.

Velice se nám líbily lipové a dubové deskové obrazy nebo rokokový ikonostas, které pocházejí z původních dvou kostelíků, přičemž nejstarší pocházely ze 17.století. Zajímavé byly také předměty vztahující se k českým dějinám, které zde nechal majitel kostela roku 1931 instalovat. Jednalo se o třísku z Husova vězení, prsť z hrobu J.A.Komenského či kámen z rodiště Jana Žižky z Trocnova.

Naše průvodkyně nám vše velice podrobně popsala a s jejím výkladem jsme byli velice spokojeni. Jediné co nám vadilo, byla zima od nohou. Viděli jsme, že strop presbyteria je tvořen segmentovou valenou klenbu, napodobenou z fošen. Na severní straně jsme viděli kruchtu a úzkou předsíňku, odkud vedlo schodiště na pavláčku a věž. Průvodkyně nám řekla, že se celá stavba kostela dělila na tři hlavní části. První byla předsíňka s babincem, což byla zadní část hlavní lodi určená pro ženy. Druhou část tvořila hlavní loď určená pro muže a třetí bylo presbyterium, kde byl umístněn oltář, oddělený od hlavní lodi ikonostasem. Dozvěděli jsme se také, že kostelík byl postaven z ručně otesávaných dubových fošen v byzantsko-gotickém slohu a je 15 m dlouhý, 6 m široký a výška věže je cca 18 m.

Když jsme se vše dozvěděli a kostel si prohlédli, naše exkurze skončila. Při odchodu nám ještě paní prodala známku, dala razítko do památníku a věnovala pohlednice.

Pak jsme vyšli z kostela ven a s naší průvodkyní se rozloučili. Strávili jsme zde víc jak půl hodiny a moc se nám zde líbilo. Potom jsme se vrátili k autu a odjeli do Chocně na zámek.

http://www.dobrikov.cz/kostel