Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Celým názvem bychom mohli tuto zajímavou památku s pohnutou historií uvést jako zříceninu kláštera kartuziánů Vallis Josaphat s kostelem Panny Marie. Nachází se na okraji obce Dolany u Olomouce, které jsou písemně poprvé zmiňovány v roce 1235. Roku 1379 získává Dolany řád kartuziánů a o sedm let později souhlasí olomoucká kapitula s přestěhováním litomyšlského kartuziánského kláštera do Dolan. Na okraji vesnice je tedy zahájena výstavba kláštera „Vallis Josaphat“ a v roce 1388 sem přicházejí první kartuziáni. Slavnostní vysvěcení klášterního kostela Panny Marie však proběhlo až roku 1409. Aby to ovšem nebylo tak jednoduché: podle někzerých odborných informačních pramenů položil základní kámen dolanského klášterního kostela roku 1390 moravský markrabě Jošt a kartouza sama byla dokončena až v roce 1396.
Šťastná léta dolanské kartouzy však netrvala nijak dlouho. V roce 1425 byl kartuziánský klášter dobyt a obsazen husity a ještě téhož roku byla dolanská Kartouzka z bezpečnostních důvodů (nutná ochrana města Olomouc před napadením) zbořena. Zdejší kartuziáni se raději „dobrovolně“ ukryli za hradbami biskupské Olomouce. Jiné prameny ovšem tvrdí, že k „nenásilné“ demolici došlo až v roce 1437. Předtím ovšem kartouzu museli olomoučtí vykoupit. Tato verze mi přijde pravděpodobnější, protože nevěřím tomu, že by se olomoucké měšťanstvo dokázalo rozhoupat rychleji. A toto místo zůstalo zřejmě prokleto i nadále. Na místě bývalé Kartouzky nechal totiž v rocev 1716 postavit olomoucký převor Wiedermann kapli Povýšení sv.Kříže, která však byla později zrušena a v roce 1800 zcela rozebrána.
Stručnou historii tohoto pozoruhodného místa na ostrohu při východním okraji obce Dolany u Olomouce máme tedy za sebou. V současné době zde najdeme zbytky klášterního opevnění, části sklepení a základy klášterního kostela Panny Marie, kaple i mnišských domků. Důležité pro archeology je fakt, že klášter – vybudovaný některou moravskou stavitelskou školou – nebyl nikdy dotčen pozdějšími stavebními úpravami. Hlavní archeologický výzkum zde proběhl v letech 1962-1975. Jedná se určitě o místo pozoruhodné a pro příznivce památek tohoto typu je jeho návštěva povinností. Ti, kteří obdivují blyštivou výzdobu barokních klášterních chrámů, budou – pochopitelně – zklamáni. A důležitá je také klasicky turistická informace: kolem Kartouzky prochází modrá TZ, spojejuící toto místo s bazilkou a ZOO na sv. Kopečku u Olomouce.
Zřícenina Kartouzky u Dolan se postupně stala oblíbeným turistickým místem. Její návštěvu lze spojit s návštěvou mnoha zajímavých míst v okolí a také různé kvalitní občerstvovny se nacházejí nedaleko. Přiložená fotodokumentace pochází z roku 2008 (skeny fotografií 13x9 cm), kdy zde autor článku skotačil se zrcadlovkou Minolta mezi příslušníky jakýchsi pionýrsko-skautských oddílů a doufal, že jednotlivé snímky zachytí spíše tajemnou zříceninu než něco mězi letním dětským táborem a církevní poutí.
Výstavba Kartuziánského kláštera na ostrohu nad obcí Dolany započala v roce 1388. Přísný mnišský řád jej vybudoval především kvůli snadnějšímu spravování svých statků v obcích Dolany, Moravičany, Palonín a Toveř, které tvořily základ hospodářské existence této řeholnické komunity.
V roce 1388 tedy započala stavba kláštera a již o rok později se do nových budov nastěhovali první mniši, kdy k tomu získali povolení generální kapituly a papeže Bonifáce IX. Poté začala výstavba konventního kostela, který byl slavnostně vysvěcen v roce 1409. Prvním převorem kláštera se stal Štěpán Šram. Až do své smrti v roce 1421 byl zapřisáhlým odpůrcem Viklefových názorů a učení mistra Jana Husa.
Právě toto protihusitské vystupování a také strategická poloha na vyvýšenině se staly klášteru osudným. Dne 2.2.1426 byl objekt přepadnut a obsazen husity pod vedením Dobše z Tvorkova. Klášter se tak stal opěrným bodem husitů proti katolické Olomouci. Dolanští mniši se ještě před útokem uchýlili do bezpečí olomouckých hradeb a rovněž se jim podařilo převézt archiv, ostatky převora Šrama i klášterní knihovnu, z níž se dodnes zachovala řada rukopisů. Ještě téhož roku byl klášter vykoupen Olomoucí za 6000 dukátů a tito v zájmu ochrany města klášter rozbořili.
Po skončení husitských válek se již mniši do Dolan nevrátili a usídlili se na olomouckém Předhradí. V roce 1716 byla na místě zaniklého kláštera postavena barokní kaple, která byla zbořena roku 1800. Později toto místo zchátralo natolik, že původní stavby ani nebyly zřetelné a celou plochu kryla vegetace.
V letech 1962 až 1975 zde provedlo Vlastivědné muzeum v Olomouci rozsáhlý archeologický průzkum.
Zřícenina kláštera je volně přístupná.