Dolní Kamenice
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Místní část
Dolní Kamenice leží na západním okraji České Kamenice, se kterou dnes již zcela splynula. Osada se vyvinula z okrajové části původní vsi Kamenice, jejíž střední část byla ve 2. polovině 13. století povýšena na město. Poprvé je jmenovitě uváděna až v roce 1416, ale pravděpodobně se k ní vztahují i některé zmínky v kamenické městské knize z konce 14. století. Snad již v 15. století byl v osadě panský dvůr, jehož pozemky byly koncem 19. století rozparcelovány a pronajaty zájemcům o hospodaření. Od roku 1648 měla osada vlastní rychtu, k níž patřila i Horní Kamenice. Ještě v roce 1713 měla Dolní Kamenice jen 15 domů a výrazněji se začala rozrůstat teprve ve 2. polovině 18. století. V roce 1849 se stala samostatnou obcí, k níž byly připojeny také osady Filipov a Huníkov. K dalšímu rozšíření obce ve 2. polovině 19. století přispěl rozvoj průmyslu. První přádelny, založené v letech 1855 a 1857, později převzala firma Franz Knappe, která zaměstnávala až 700 lidí a stala se tak nejdůležitějším průmyslovým závodem v obci. V roce 1860 zde Franz Preidl uvedl do provozu první ze tří Rabštejnských přádelen, pojmenovaných podle blízké lesní tratě. Další dvě postavil roku 1864 v Kamenické Nové Vísce a roku 1867 v Janské. V roce 1910 dosáhla Dolní Kamenice nejvyššího počtu 1064 obyvatel a v roce 1943 byla připojena k České Kamenici, jejíž součástí už zůstala. V osadě se dodnes dochovalo několik typických lidových roubených domů s podstávkou.