Egerberk nebo také Lestkov – výrazná zřícenina jednoho z nejstarších hradů v kraji
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Blízká řeka Ohře (Eger) dala na přelomu 13. a 14. století jméno nově vybudovanému hradu Egerberk. Podle blízké obce je hrad někdy nazýván Lestkov. Trosky hradu Egerberk jsou dobře dostupné turistickými stezkami z Klášterce nad Ohří, obce Lestkov a také z Rašovic.
Hrad vznikl ve třech stavebních etapách, z nichž ta z konce 14. století byla tak zásadní, že téměř setřela podobu původní stavby, přestavba proběhla za účasti dvorské stavební huti. Tehdy dostal hrad podobu připomínající Hrad Radyni. Úpravy z konce 15. století již byly významné méně. Hrad má půdorys velmi ostrého, téměř rovnoramenného trojúhelníku. Z jihozápadní strany vedl původní vstup do hradu. Celý areál byl obehnán okružním příkopem a před ním vyhozeným valem, který na jihozápadě nese na koruně první Kamennou bránu s opevněným předbraním. Na bránu navazoval most přes příkop ústící do hranolové, dovnitř otevřené věže druhé brány. K ní byla na konci 15. století přistavěna vrátnice. Branská věž byla vetknuta do obvodové hradby vymezující areál celého hradu, ten byl rozdělen ještě jednou hradbou, stoupající po svahu od věže severovýchodním směrem a přiléhající k hradbě výše položeného hradu středního. Mezi touto hradbou a horním hradem se vytvořil úzký koridor, kterým stoupala cesta ke třetí bráně. Třetí, kulisovou bránou se vcházelo do středního hradu tvaru ostrého rovnoramenného trojúhelníku se zaobleným severovýchodním vrcholem. Hradní jádro téměř obdélníkového půdorysu bylo vymezeno silnou plášťovou zdí s jihozápadním zaobleným čelem. Ke kratším stranám na jihozápadě a severovýchodě přiléhaly hradní paláce, delší strany představovaly pouze spojovací hradby. Severozápadní s již zmíněnou polygonální věžicí kontrolovala přístup do středního hradu. Mladší z obou paláců, severovýchodní, lze spolehlivě datovat podle bosovaných nároží typických pro dvorskou stavební huť krále Václava IV. Je to obdélníková plochostropá budova s průjezdem do nádvoří v přízemí, velkým sálem a kaplí ve druhém patře. Starý jihozápadní palác, pocházející ještě z první vývojové fáze hradu, má půdorys kruhové úseče. Hradní paláce byly spojeny pavlačemi, které v úrovních prvního a druhého patra obíhaly nádvoří.
Z hradu Egerberku se do současnosti dochovaly mohutné zříceniny. Obvodové zdi severovýchodního paláce dosud stojí až do úrovně druhého patra. Zachovalo se v nich několik otvorů po dveřích a oknech, z nichž jedno je dosud osazeno krásnou dvojitou gotickou klenbou. Z paláce jihozápadního zůstalo okrouhlé čelo plášťové zdi, odkud se otevírá výhled na okolní lesy. Nádvorní stěna starého paláce se sesula a pohřbila pod svými troskami jeho klenuté přízemí. Ze středního hradu zůstaly části obvodových hradeb a sklepení hospodářské budovy. Pěkným dojmem působí torzo vstupní věžovité brány a ovšem cesta stoupající od ní k hornímu hradu, nad níž se dosud tyčí masa polygonální flankovací věžice. Patrné jsou i zbytky ohrazení dolního hradu, opevněné předbraní, okružní val a příkop.