Fara v Holicích
Holice byly zmíněny jako farní obec již ve 14. století, v tehdejších dokumentech jsou zapsány jako Holicz sive Eklinivilla (1349) a Helycz (1350-1351). Založení, panství a podací měly stejné jako v Ředicích (dnes Horních Ředicích) a před rokem 1421 se dostaly do rukou pánů ze Šternberka, resp. nejznámějšího z nich - Aleše Holického ze Šternberka, jenž nejprve sloužil králi Zikmundovi Lucemburskému jako součást strany podjednou, ale zmíněného roku přistoupil k Pražanům a dal na svých statcích průchod víře podobojí. Jedním z prvních známých plebánů byl Přech, který si v roce 1392 změnil místo s plebánem u sv. Petra v Hradci Králové, jehož jméno se však nedochovalo. Tato zmínka je rovněž důkazem o existenci zdejší fary.
Jako tomu bylo v tehdejších dobách obvyklé, tak byla i původní fara postavena ze dřeva, takže podléhala různým zkázám v podobě válečných událostí nebo požárů města, čehož může být velký požár roku 1680, kdy fara úplně shořela, přičemž velkou opravou prošla v roce 1618. To již byla delší čas ve správě římskokatolické církve, neboť během českého stavovského povstání zde sídlili faráři podobojí. Ovšem v neklidných dobách závěru třicetileté války, kdy byl nedostatek kněží, tak nebyla zdejší fara potřeba a většinou byly Holice administrovány odjinud. V letech 1636-1638 byla holická fara obsluhována roveňským farářem P. Kašparem Florianisem, na něhož si místní stěžovali pražskému arcibiskupovi, že od nich požaduje vysoké platy za místa na hřbitově i za další služby. V letech 1641-1642 došlo k další opravě fary. Podle počtu obecního za tyto roky na ni byly vynaloženy 2 kopy, 18 grošů a 3 denáry, z nichž 1 kopa a 44 grošů byla za nové dveře a podlahu. Kolem roku 1642 byl farářem Benedikt Moravský. Na něho si zdejší obyvatelé naopak stěžovali, že vykonává služby Boží jen jednou za 7 neděl a raději je odjíždí konat jinam. Zároveň se jim nelíbilo, že faru ovládla jeho zlá sestra a opět bylo za pohřbívání požadováno tolik, že na ně mnoho holických obyvatel nemělo, a tak pohřbívali nebožtíky na drahách, v polích a dokonce v lese. Přehled tehdejších holických farářů nám přináší kniha "Pardubicko, Holicko, Přeloučsko", v níž se píše toto:
"Blízko zvonice stojí kamenná jednopatrová fara, za níž zahrada mírně se svažuje, tak jako za kostelem, k potoku. Do r. 1666 byla dřevěná o dvou světnicích, nynější kamenná postavena r. 1734.
Faru zdejší spravovali: Leopold 1364 (pak far. ve Chvojně, Filip r. 1372, Přech 1391. Později byli tu faráři podobojí: Michal, kaplan, na něhož pán z Pernštýna žaluje u konsistoře podobojí, že z místa utekl a s manželkou živého muže po Moravě se toulá a jenž pak trestán za vše žalářem r. 1545; Jan Městecký, který postoupil r. 1565 hon pole za Březinou sboru literáckému na věčné časy, Matouš 1574, Ondřej Pražský 1597, Jan Spickonedius (Špička) Staroboleslavský r. 1599-1617. Dále se uvádějí: 1624 Tobiáš Faber Telecký, 1642 kvardián Ant. Rulikovský, 1665 Jiří Černčický, 1669 Fr. Skala, 1670 Fr. Řehák, 1686 Václav Reinwetter (pochován v kostele před oltářem P. Marie r. 1713), 1713 Dav. Štěpánovský z Ehrenbergu ( † 1716 a pochován v kostele holickém u oltáře sv. Jana Nep.), 1716 Václav Tichý, vikář, 1753 admin. Jgn. Roček a 1753-1793 farář Daniel Alex z Lovoce (byl láskyplný a zemřel ve věku 87 let), 1793 admin. Václav Pivečko, 1795 far. Ondř. Kubín, 1812 admin. Fr. Lorenc, 1813-1819 far. Fr. Matějka, professor theologie, 1819 admin. Jos. Preclík a 1819-1830 far. Josef Zumpfe, 1830 admin. Frant. Vilímek, 1830-1832 far. Ondř. Macas, rodák holický, 1832-1833 adm. Frant. Semonský, 1833-1850 far. Karel Štěpánek, 1851 admin. Jan Ruda a 1851- 1852 far. Jan Dvořák, 1853-1863 far. Jan Novák, 1863 admin. Ant. Čižinský, 1864-1874 far. Jakub Jindra, rodák litomyšlský, jenž byl poslancem na zemském sněmu za Litomyšl a Poličku, vikářem a děkanem a odpočívá na hřbitově holickém za kapličkou, od 14. listopadu 1874 far. Frant. Mikeš, jenž odkázal 2400 zl. Holicům na církevní věci a opatrovnu, 1894-1901 Podhajský, 1902 Ferd. Zajíček. (Narodil se 1849 v Lhotě Hlásné u Jičína, kdež jeho otec byl učitelem, v našem okresu kaplanoval 1 rok v Dašicích, 7 1/2 roku byl farářem v Býšti a jest nyní vikářem pardub. vik.)"
Další fara byla vybudována opět ze dřeva, což vidíme ze zápisu v tereziánském katastru z roku 1713, kde se píše: "Byt: Celý dřevěný a sešlý a tak neforemně stavěný, že, aby farář nemusil vždy s čeledí zůstávati, pro něho z kůlny pokojík sformovaný jest.". Obyvatelé na tuto stavbu museli vozit dříví z královéhradeckých a třebechovických lesů, což vyvolávalo velkou nevoli, jež byla korunována tím, že kdosi tehdy napsal na kostel červenou hlinkou: "Kněže, budeš-li nám tak chudým lidem k robotám dopomáhati, spálíme tě i se vším." Teprve roku 1734 došlo k jejímu přebudování, a tak vznikla kamenná farní budova, ale již v roce 1758 byla pruskými vojsky vyrabována a poničena. Roku 1787 obdržela fara čp. 94 a teprve v roce 1859 získala současné čp. 7.
Nejznámější je fara díky tzv. modrému pokoji, k němuž se váže řada historických událostí. 22. srpna 1836 byl na faře pohoštěn císař František I. Dobrotivý se svou manželkou Marií Annou, který projížděl Holicemi ke korunovační slavnosti v Praze. Zároveň se zde pořádaly hostiny po biskupských vizitacích, z nichž jedna se stala přímo památnou, když zde královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych povstal, pozvedl číši vína a vyzval všechny přítomné, aby si s ním připili "by se koruna svatováclavská zaleskla na hlavě jeho veličenstva". Ti povstali a s nadšením vyprázdnili své poháry. Velká oprava fary byla provedena teprve v roce 1897, kdy byla rovněž zevnitř i zvenku natřena.
Další opravy objektu proběhly také v následujících údobích. Při jedné z nich našel v roce 1930 farář P. František Anděl na půdě fary obraz sv. Anny, který do roku 1893 býval na oltáři ve zdejším kostele. Nechal ho zrestaurovat a navrátil ho zpět do chrámu. 1. května 1956 byla v její části otevřena pamětní síň Dr. Emila Holuba, jež se odtud přestěhovala o 10 let později do nově vybudovaného Památníku Dr. Emila Holuba, který byl otevřen 30. dubna 1966. Jednou z posledních výrazných rekonstrukcí domu byla oprava střechy a výměna její krytiny, k níž došlo roku 2014.
Několikrát v historii se někteří lidé pokusili o vyhlášení fary za kulturní památku, k čemuž zatím nedošlo. Snad se dotčené orgány řídí slovy P. Josefa Nechvíle, jenž o objektu napsal již v roce 1880 toto: "Farní stavení blíže školy stojící neskytá nic památného." Přesto zmínku o ní najdeme na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/fara-2342255. Na závěr ještě zmiňme to, že pod podlahou bývalé farní kuchyně je ukrytá kolem 5 m hluboká studna.
Jako tomu bylo v tehdejších dobách obvyklé, tak byla i původní fara postavena ze dřeva, takže podléhala různým zkázám v podobě válečných událostí nebo požárů města, čehož může být velký požár roku 1680, kdy fara úplně shořela, přičemž velkou opravou prošla v roce 1618. To již byla delší čas ve správě římskokatolické církve, neboť během českého stavovského povstání zde sídlili faráři podobojí. Ovšem v neklidných dobách závěru třicetileté války, kdy byl nedostatek kněží, tak nebyla zdejší fara potřeba a většinou byly Holice administrovány odjinud. V letech 1636-1638 byla holická fara obsluhována roveňským farářem P. Kašparem Florianisem, na něhož si místní stěžovali pražskému arcibiskupovi, že od nich požaduje vysoké platy za místa na hřbitově i za další služby. V letech 1641-1642 došlo k další opravě fary. Podle počtu obecního za tyto roky na ni byly vynaloženy 2 kopy, 18 grošů a 3 denáry, z nichž 1 kopa a 44 grošů byla za nové dveře a podlahu. Kolem roku 1642 byl farářem Benedikt Moravský. Na něho si zdejší obyvatelé naopak stěžovali, že vykonává služby Boží jen jednou za 7 neděl a raději je odjíždí konat jinam. Zároveň se jim nelíbilo, že faru ovládla jeho zlá sestra a opět bylo za pohřbívání požadováno tolik, že na ně mnoho holických obyvatel nemělo, a tak pohřbívali nebožtíky na drahách, v polích a dokonce v lese. Přehled tehdejších holických farářů nám přináší kniha "Pardubicko, Holicko, Přeloučsko", v níž se píše toto:
"Blízko zvonice stojí kamenná jednopatrová fara, za níž zahrada mírně se svažuje, tak jako za kostelem, k potoku. Do r. 1666 byla dřevěná o dvou světnicích, nynější kamenná postavena r. 1734.
Faru zdejší spravovali: Leopold 1364 (pak far. ve Chvojně, Filip r. 1372, Přech 1391. Později byli tu faráři podobojí: Michal, kaplan, na něhož pán z Pernštýna žaluje u konsistoře podobojí, že z místa utekl a s manželkou živého muže po Moravě se toulá a jenž pak trestán za vše žalářem r. 1545; Jan Městecký, který postoupil r. 1565 hon pole za Březinou sboru literáckému na věčné časy, Matouš 1574, Ondřej Pražský 1597, Jan Spickonedius (Špička) Staroboleslavský r. 1599-1617. Dále se uvádějí: 1624 Tobiáš Faber Telecký, 1642 kvardián Ant. Rulikovský, 1665 Jiří Černčický, 1669 Fr. Skala, 1670 Fr. Řehák, 1686 Václav Reinwetter (pochován v kostele před oltářem P. Marie r. 1713), 1713 Dav. Štěpánovský z Ehrenbergu ( † 1716 a pochován v kostele holickém u oltáře sv. Jana Nep.), 1716 Václav Tichý, vikář, 1753 admin. Jgn. Roček a 1753-1793 farář Daniel Alex z Lovoce (byl láskyplný a zemřel ve věku 87 let), 1793 admin. Václav Pivečko, 1795 far. Ondř. Kubín, 1812 admin. Fr. Lorenc, 1813-1819 far. Fr. Matějka, professor theologie, 1819 admin. Jos. Preclík a 1819-1830 far. Josef Zumpfe, 1830 admin. Frant. Vilímek, 1830-1832 far. Ondř. Macas, rodák holický, 1832-1833 adm. Frant. Semonský, 1833-1850 far. Karel Štěpánek, 1851 admin. Jan Ruda a 1851- 1852 far. Jan Dvořák, 1853-1863 far. Jan Novák, 1863 admin. Ant. Čižinský, 1864-1874 far. Jakub Jindra, rodák litomyšlský, jenž byl poslancem na zemském sněmu za Litomyšl a Poličku, vikářem a děkanem a odpočívá na hřbitově holickém za kapličkou, od 14. listopadu 1874 far. Frant. Mikeš, jenž odkázal 2400 zl. Holicům na církevní věci a opatrovnu, 1894-1901 Podhajský, 1902 Ferd. Zajíček. (Narodil se 1849 v Lhotě Hlásné u Jičína, kdež jeho otec byl učitelem, v našem okresu kaplanoval 1 rok v Dašicích, 7 1/2 roku byl farářem v Býšti a jest nyní vikářem pardub. vik.)"
Další fara byla vybudována opět ze dřeva, což vidíme ze zápisu v tereziánském katastru z roku 1713, kde se píše: "Byt: Celý dřevěný a sešlý a tak neforemně stavěný, že, aby farář nemusil vždy s čeledí zůstávati, pro něho z kůlny pokojík sformovaný jest.". Obyvatelé na tuto stavbu museli vozit dříví z královéhradeckých a třebechovických lesů, což vyvolávalo velkou nevoli, jež byla korunována tím, že kdosi tehdy napsal na kostel červenou hlinkou: "Kněže, budeš-li nám tak chudým lidem k robotám dopomáhati, spálíme tě i se vším." Teprve roku 1734 došlo k jejímu přebudování, a tak vznikla kamenná farní budova, ale již v roce 1758 byla pruskými vojsky vyrabována a poničena. Roku 1787 obdržela fara čp. 94 a teprve v roce 1859 získala současné čp. 7.
Nejznámější je fara díky tzv. modrému pokoji, k němuž se váže řada historických událostí. 22. srpna 1836 byl na faře pohoštěn císař František I. Dobrotivý se svou manželkou Marií Annou, který projížděl Holicemi ke korunovační slavnosti v Praze. Zároveň se zde pořádaly hostiny po biskupských vizitacích, z nichž jedna se stala přímo památnou, když zde královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych povstal, pozvedl číši vína a vyzval všechny přítomné, aby si s ním připili "by se koruna svatováclavská zaleskla na hlavě jeho veličenstva". Ti povstali a s nadšením vyprázdnili své poháry. Velká oprava fary byla provedena teprve v roce 1897, kdy byla rovněž zevnitř i zvenku natřena.
Další opravy objektu proběhly také v následujících údobích. Při jedné z nich našel v roce 1930 farář P. František Anděl na půdě fary obraz sv. Anny, který do roku 1893 býval na oltáři ve zdejším kostele. Nechal ho zrestaurovat a navrátil ho zpět do chrámu. 1. května 1956 byla v její části otevřena pamětní síň Dr. Emila Holuba, jež se odtud přestěhovala o 10 let později do nově vybudovaného Památníku Dr. Emila Holuba, který byl otevřen 30. dubna 1966. Jednou z posledních výrazných rekonstrukcí domu byla oprava střechy a výměna její krytiny, k níž došlo roku 2014.
Několikrát v historii se někteří lidé pokusili o vyhlášení fary za kulturní památku, k čemuž zatím nedošlo. Snad se dotčené orgány řídí slovy P. Josefa Nechvíle, jenž o objektu napsal již v roce 1880 toto: "Farní stavení blíže školy stojící neskytá nic památného." Přesto zmínku o ní najdeme na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/fara-2342255. Na závěr ještě zmiňme to, že pod podlahou bývalé farní kuchyně je ukrytá kolem 5 m hluboká studna.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.068, 15.986)
Poslední aktualizace: 29.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Holice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Fara v Holicích
Holice - památník, muzeum Dr. Emila Holuba
Muzeum
Památník Dr. Emila Holuba - Africké Muzeum je po rekonstrukci opět otevřeno. Do afrického života se v Muzeu Dr. Emila Holuba můžeme přenést každý den, mimo pondělí.
vstupné:
dospělí 40,-Kč, děti, studenti, důch…
0.2km
více »
Holice v Čechách - Africké muzeum, Památník Dr. Emila Holuba
Tipy na výlet
Jedeme do východočeských Holic, do rodného města cestovatele Dr. Emila Holuba. Do Holic se jezdí většinou na motocross, nebo do Památníku - Muzea Dr. Emila Holuba, do kterého směřujeme i my. Památník se nachází ne…
0.2km
více »
Holice, srpen 2023, tradiční cyklozájezd – pt. 1 (převážně Památník Emila Holuba)
Cestopisy
Prozatím každý přelom roku (prosinec, nebo následující leden) se v mobilu objeví zpráva, kam se jede o prázdninách na „školní“ výlet. Ten letošní s lokalitou Holice. Od nás je to skoro coby…
0.2km
více »
Holice - Kulturní a informační středisko
Infocentrum
Kulturní a informační středisko v Holicích, kde návštěvník obdrží veškeré informace o městě a okolí se nachází v Kulturním domě města Holic, v blízkosti známého Památníku Dr. Emila Holuba. Turistickou známku č. 45…
0.2km
více »
turistické rozcestí Holice - nádraží
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u železničního nádraží v Holicích, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Suté Břehy - Horní Jelení a po značce žluté ve směru Třebechovice pod Orebem - Holice.
0.2km
více »
Holice
Město
Holice leží ve Východních Čechách, východně od Pardubic. Město je známé jako rodiště doktora Emila Holuba ( 1847 ? 1902 ), lékaře a cestovatele, jemuž učarovala Afrika. Část jeho sbírek z Afriky je umístěno v Africkém muzeu ve městě. Severním a východním směrem se rozkládá rozsáhlý komplex Hradeckého lesa. Severozápadním směrem od města je vybudováno několik rybníků. U…
0.3km
více »
Kostel sv. Martina, biskupa v Holicích
Kostel
Tento kostel se nachází na východním konci tzv. Nových Holic. Původní dřevěný kostel stával již v roce 1350, kdy byl jako farní chrám odstoupen z mýtského děkanátu k litomyšlskému biskupství. Roku 1364 byl holický farář Leopold dosazen za faráře ve Chvojně. V roce 1372 byl zdejší kněz Filip ustanoven farářem ve Vernéřovicích. Roku 1391 Pavel Chocna, oficiál litomyšlského biskup…
0.4km
více »
Holice – Plastika Republika
Památník
Rok 2018 byl plný akcí a připomínek stoletého vzniku již neexistujícího Československa. Je tedy faktem, že rozpad státu v roce 1993 asi více litovala právě západní část rozdělené země. Češi a Moravané si přeci jen víc užívali v roce 1918 znovunabyté samostatnosti. Ačkoliv tedy meziválečná První republika měl určitě spoustu nedostatků, kdyby se žilo v příznivější mezinárodní situaci, snad by si své ukotvení našla, ale dějiny…
0.4km
více »
Památník Dr. Emila Holuba
Tipy na výlet
Přáním a zároveň posláním Emila Holuba bylo prospět vědě a své vlasti. Což se mu podařilo, ale nedostalo se mu od Českého národa takové uznání, jaké by si zasloužil. Jeho poznatků z výprav si více vážili v cizině …
0.5km
více »
9.11. Beseda Jiřího Kolbaby v Holicích: FOTOGRAF NA CESTÁCH - SPLNĚNÝ SEN
Tipy a novinky
V tomto nestandardním pořadu představí cestovatel množství snímků přírody, lidských tváří, zvířat a situací ze všech šesti kontinentů planety. Exotický výlet objasní specifika některých…
0.5km
více »
Holice – Pomník padlých s hromadným hrobem
Pomník
Nepřéhlednutelnou dominantou holického hřbitova je zdejší pomník padlých spolu s hrobem padlých v období květnového povstání 1945. Holice byly poměrně důležitým shromaždištěm vlaků s…
0.8km
více »
Holice – Barikádník
Pomník
Působivý pomník obětem odboje z let 1939–45 objevíme v Holicích na návrší před vstupem do zdejšího hřbitova. Původní umístění pomníku sice bylo v parku naproti tamní Sokolovně. Prostor ale prošel nedávnou revitalizací a to si vynutilo i přesun pomníku na současné místo.
Na faktu, že Holice jsou spíše městem malým než středním, je důležitá skutečnost, že si zde připomínají poměrně značný počet padlých. Vše vlastně vyvrcholilo…
0.8km
více »
Holice – Židovský hřbitov
Hřbitov
Hřbitov vyznavačů hebrejského ritu v Holicích je poměrně zánovní, takže seskupení přes sebe navršených náhrobků se tady nedočkáme. Zdejší židovská obec zakoupila pozemek v roce 1912 poblíž katolického (dnes městského) hřbitova.
Jako vhodné místo k pohřbívání se jevila západní část pozemku, na východní straně byla původně vybudována brána s márnicí. Do dnešních dob se dochovalo cca 25 náhrobků z let 1915–51. Kromě místních…
0.9km
více »
turistické rozcestí rybník a camp Hluboký
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází při vstupu do areálu campu u rybníku Hluboký, ukazuje turistům cestu po zelené značce po Okruhu Hluboký. Trasa tohoto okruhu je cca 3,5 km a je obousměrná. Samostatným směrn…
2.2km
více »
rybník Blažek
Rybník
Rybník Blažek se nachází v chatové oblasti nedaleko rybníku a autokempu Hluboký. Rybník Blažek, tak i rybník Špičník, jako oficiální plocha ke koupání neslouží, ale vzhledem k tomu, že voda z rybníku vtéká do rybn…
2.2km
více »
Horní Ředice
Vesnice
Původně byly Horní a Dolní Ředice jedinou vsí, jež se nazývala pouze jako Ředice a byla poprvé zmíněna 9. dubna 1336, a to pod německým názvem Hermansdorf. Její osídlení má však starší původ. Na počátku 19. stolet…
2.3km
více »
rybník Špičník
Rybník
Rybník Špičník se nachází cca 1 km severně od rybníku a autokempu Hluboký. Rybník Špičník, tak i rybník Blažek, jako oficiální plocha ke koupání neslouží, ale vzhledem k tomu, že voda z rybníku vtéká do rybníku Hl…
3.4km
více »
Ostřetín - kostel Zvěstování Panny Marie
Kostel
Kostel Zvěstování Panny Marie najdeme uprostřed obce, nedaleko hlavní silnice ve směru Hradec Králové - Svitavy, ze které je dobře viditelný. Již v r. 1350 je připomínán v obci kostel dřevěný. Současný kostel byl …
3.8km
více »
Vysoké Chvojno – přírodní rezervace U Parku
Přírodní památka
Východně od Vysokého Chvojna na Pardubicku, v sousedství známého dendrologického parku (arboreta), se na ploše 4,33 ha rozprostírá přírodní rezervace U Parku. Svah v nadmořské výšce od 280 do 310 metrů místní znaj…
4.4km
více »
Veliny - dřevěný kostel sv. Mikuláše se zvonicí
Kostel
Největší dominantou a zároveň nejvýznamnější památkou Velin je roubený Kostel sv. Mikuláše, vrcholné dílo lidové architektury, který je zapsán mezi Kulturní památky ČR. Předchůdce dnešního kostela je připomínán …
4.5km
více »
Veliny - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěnou zvonici ve Velinách najdeme v blízkosti dřevěného kostela sv. Mikuláše. Zvonice byla postavena v r. 1750, má osmiúhelníkový půdorys a je postavena na kamenné podezdívce. Zvonice je mimo oplocení kostela sv. Mikuláše. Kolem zvonice vede zelená turistická značka ve směru Hradecké lesy - Horní Jelení a cyklotrasa KČT č. 4265.
4.5km
více »
Arboretum Vysoké Chvojno
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje cca 5 km severně od Holic v Čechách, do obce Vysoké Chvojno na jejímž okraji se nachází park - arboretum. Arboretum - park ve Vysokém Chvojně založil markrabě Alexandr Pallaviczini c.k. komoří, …
4.5km
více »
Veliny - dřevěný kostel sv. Mikuláše
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je obec Veliny, která se nachází cca 5 km východně od Holic. To co nás do Velin, které jsou prvně písemně doloženy roku 1366, přivádí je barokní dřevěný Kostel sv. Mikuláše, vrcholné dílo lidové a…
4.5km
více »
Vysoké Chvojno - kostel Sv. Gotharda
Kostel
Farní kostel ve Vysokém Chvojně je zmiňován již ve 14. století. Do jeho osudu však zasáhly husitské války, kdy byl pobořen. Současný kostel sv. Gotharda pochází z roku 1729, oprava byla r…
4.5km
více »
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum
Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze zal…
4.5km
více »
Vysoké Chvojno
Vesnice
Vysoké Chvojno je malou obcí s 360 obyvateli a najdeme ji u jižního okraje Hradeckého lesa, severním směrem od města Holice a jihovýchodním směrem od města Hradec Králové. V okolí obce se…
4.6km
více »
Veliny
Vesnice
Veliny jsou malou protáhlou obcí s 400 obyvateli a najdeme ji u okraje Hradeckého lesa, východním směrem od města Holice a jihozápadním směrem od města Borohrádek. Veliny se rozkládají podél silnice procházající o…
4.7km
více »
Vysoké Chvojno – výběh bizonů amerických
ZOO
Na venkově není neobvyklé vidět v ohradách koně, kravky a jiná domácí zvířata. V oborách zase není zvláštností sledovat daňky, jeleny, srnky, muflony a divoká prasata. Při tichém chování a troše štěstí můžeme ně…
5km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
12.7km
více »