Farské jezero

Všeobecně se uvádí, že se jedná se o část původního pražskopředměstského toku Labe, z něhož se díky regulaci řeky v letech 1907-1911 (plánované již v 90. letech 19. století; upravené po mnoha ministerských komisích a revizích zemským výborem vypracovaného projektu uplavňovacího a upravovacího, který byl v roce 1902 postoupen c. k. místodržitelstvím k prozkoumání kanalizační komisi ve Vídni a ve formě plánů vyložené k nahlédnutí od 16. do 29. března 1905) stalo odstavené rameno, ale to není pravda, protože k jeho odstavení došlo již při úpravách koryta při stavbě královéhradecké pevnosti v letech 1766-1789, případně krátce po ní, neboť ještě v I. vojenském mapování, tzv. josefském, jež proběhlo v letech 1764-1768 a 1780-1783 (zpřesnění, viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113), je toto rameno ještě spojeno s hlavním tokem řeky. Ve II. vojenském mapování, tzv. Františkově, které se uskutečnilo v letech 1836-1852, však tomu již není a z ramena Labe je již pouhé „jezero“ (mapa z let 1852-1853 od nadporučíka Moritze Ettnera a jeho vedením pověřeného plukovníka Johanna Becka).

Takto ho můžeme vidět rovněž ve III. vojenském mapování z let 1877-1880, resp. v mapě z roku 1877, jež byla zhotovena nadporučíkem Karlem Kuhnem od 2. praporu polních myslivců, a to pod vedením setníka Emanuela Ullmanna od 11. pěšího pluku a setníka Aloise Kallady od 67. pěšího pluku. Tehdy ovšem bylo ještě mnohem větší, neboť sahalo až téměř k hlavnímu toku Labe a na jih od něj se nacházela ještě trojice dalších „jezírek“, jež zanikla někdy v témže čase, protože např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Johanna B. Gollera a geometra 3. třídy Carla Schwarze není po nich ani památky a veškerá půda pod Farským jezerem je vedena jako pastviny, neboť v těchto, mnohými povodněmi sužovaných místech mezi lokalitami „U velkého jezera“ a „Vlachovský“ se nic jiného ani dělat nemohlo, protože ještě během regulačních prací v roce 1909 bylo okolí Farského jezera zalito povodní.

Špatné datování jeho odstavení je způsobeno asi tím, že v mnohdy užívaném a až nekriticky citovaném díle „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“ od Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála z roku 1928 se o něm píše: „Jezera v katastru pražsko-předměstském je jedno ve Farářství (Pravovárního měšťanstva v Hradci Králové) a jiné Farské v lukách na pravém břehu Labe proti Pralesu z části zavezené.“ Na jiném místě téže knihy nalezneme ještě slova: „V l. 1908-1910 prováděna byla regulace Labe v katastru pražskopředměstském. Při tom zavezena byla část jezera Farského a jezírko u školy a zřízena byla cesta po pravém břehu labském.“ A z toho každý automaticky soudí, že k jeho oddělení od hlavního toku došlo při regulaci počátkem 20. století, o níž nalezneme v "Obnově", která vyšla 30. srpna 1907 následující:

"Další úprava Labe béře se obyčejnou cestou. Regulace v Hradci Králové, již letos započatá, počíná od mostu věkošského a končí asi jeden kilometr nad jezem Opatovickým; celkem délka 8 km. Tok bude trochu urovnán, aby odchod ledu byl volný, břehy vydlážděny, drnem, kolím a náhozem upevněny, řečiště náležitě rozšířeno, aby mohlo pojmouti bez záplav a náplavů všechno množství vody povodní. Jez, který nahání vodu městské vodárně, bude odstraněn a nahražen železným jezem pohyblivým, který odchodu vody a ledu nebude překážeti a přece vhodným zařízením bude schopen regulovati výšku vody. Starý pevnostní most t. zv. pražský, jenž upraven byl jako jez, aby v čas válečný mohlo býti pomocí stavidel okolí hradecké zaplaveno, a jenž širokými a hustě vedle sebe stojícími pilíři odtoku vody a ledu bránil, bude stržen - ovšem po postavení nového mostu erárního, který nebude míti pilíře středního a plavbě zcela nebude překážeti.

Přístup k vodě usnadněn bude vhodnými náplavkami. Pro upřímení toku bude třeba rozvésti 750.000 m3 země a bude potřebí 50.000 m3 stavebního kamene, který objednán je v lomech litických, bystereckých a vambereckých. V zátočinách u Střebše, kde s prací se letos počalo, jsou zaměstnány dva vodní baggry o výkonnosti à 300 3, jeden vodní baggr o výk. 150 m3 a pozemní baggr o denní výkonnosti 1000 m3, který obsluhován jest drahou polní, ony pontony. V průkopu, který sloužiti má k upřímení toku, prosakuje voda, proto z něho se čerpá pomocí čtyř odstředivých čerpadel. Provedení této úpravy rozpočteno je nákladem 3,300.000 korun a prováděno je firmou Kress a Bernard z Prahy pod dozorem stavební správy c. k. řiditelství pro stavbu vodních drah v Hradci Králové."

Stejně nejednoznačné jsou prameny i ohledně původu pojmenování této vodní plochy. Teorií o vzniku jeho názvu je několik. Některé prameny hovoří o tom, že je odvozeninou od osady Farářství, kam tyto pozemky náležejí. Jiné se naopak zmiňují o tom, že tato lokalita byla původně součástí záduší jednoho z královéhradeckých podměstských klášterů a kostelů. Já osobně se přikláním k té druhé verzi vzniku onoho pojmenování, protože ještě v roce 1840 náležely pozemky na jihovýchod od Farského jezera faře při kostele sv. Anny v Kuklenách a podle katastru jí patří i dnes (parc. č. 1500 o ploše 27 928 m2). Naopak přímo z jezera jí náleží pouze malá střední část (parc. č. 1498 o výměře 1 259 m2), zbytek je v soukromých rukách. Některými vodohospodáři je tato vodní plocha přezdívána ještě jako Farské rameno.

Od přelomu 50. a 60. let 20. století bylo jezero značně znečištěno. Uvažovalo se mnohokrát o jeho kompletní revitalizaci, k níž nikdy nedošlo. Jediným, kdo se o toto místo snažil starat, byl rybářský svaz a pravidelné brigády jeho členské základny. Přesto byla jeho situace špatná a Farské jezero bylo bráno za nejhorší rybářský úsek. V roce 1964 bylo dokonce rozhodnuto, že na 1 rok bude pro rybáře uzavřeno. Přesto bylo při výlovu roku 1965 získáno 120 kg cejnů, jež místní organizace ČSRS dodala do systému veřejného zásobování. Koncem 70. let 20. století bylo jezero označováno dokonce za „pohlcovač“ odpadních vod. Přemýšlelo se též o jeho zrušení a zavezení, nakonec však bylo vzato na milost a začalo se s ním počítat již při urbanistických koncepcích na přelomu 80. a 90. let 20. století.

Dnes slouží pozůstatek Farského jezera pouze sportovnímu rybolovu a je oázou mnoha živočišných i rostlinných druhů (viz https://theses.cz/id/nxbb2a/22995214), i když větší úhyn ryb zde bývá kolikrát zaznamenán ještě dnes. Z tohoto důvodu bývá jeho okolí často místem procházek milovníků přírody, a to zejména na jaře, kdy vše rozkvétá, nebo na podzim, kdy se vše krásně zbarvuje všemi barevnými odstíny. Nesmíme však zapomenout, že v minulosti sloužilo spolu s nedalekým a již neexistujícím Panenkovým jezerem v letním období ke koupání a v zimě jako kluziště. Stejně tak se k němu vztahuje několik lidových vyprávěnek a pověstí, zejména ty o vzniku pražskopředměstské osady Farářství, což bylo podpořeno ještě koncem 20. let 20. století pod vodou viditelným a napříč položeným staletým dubem, který byl nejspíše povodní podemlet, větrem vyvrácen a vodami Farského jezera pohlcen. V roce 2022 byla navíc upravena jeho střední část, kde došlo též k částečnému odbahnění.