Finský pramen
Turistické cíle • Příroda • Pramen
Upravených pramenů na Studničním vrchu je více než dost. O úpravu velké části z nich se zasloužili příslušníci národů, kteří se přijížděli do osady Gräfenberg nad tehdejším Frývaldovem léčit. Přeci jen se ale jednalo převážně o středoevropany, případně obyvatele skutečných mocností. Přeci jen pojmenování Finský pramen z tohoto pohledu se jeví poněkud kuriózně. Seveřané sem přeci jen dorazili v menší míře. Navíc Finové mají svoji saunu – a tam se nakonec se studenou vodou setkávají.
O vybudování se měl zasloužit doktor Lindberg a nějaký neznámý pastor (dle prameny.jeseniky.org) v roce 1845. Pramen je umístěn na tzv. Zdenčině stezce, která vede cca 50 m východněji souběžně s červenou TZ od Jitřního pramene k Ripperovu kameni. Je zpřístupněn NS Stezka živé vody, asi 100 m severně od pramene Mecklenburského. Pomníček je vyhotoven z lomového kamene. Z nedaleké mýtiny se může výletník pokochat výhledem do údolí Bělé a na Českou Ves. Novějším artefaktem nad pramenem je dřevěný Troll, tedy takový severský skřet. Různé dřevěné sochy můžeme najít i u jiných pramenů, umístěných na zmíněné stezce. Většina vznikla při řezbářském setkání Zlatá hoblina ve Zlatých Horách v roce 2010.
Zajímavý je i pobyt Finů na Gräfenberku. V polovině 19. století bylo Finsko defakto součástí Ruské říše. Šlo formu personální unie, ruský car byl zároveň finským velkovévodou. Mimoděk je svým způsobem Finský pramen jedinou připomínkou Ruska. V okolí Jeseníku žádný pramen nebo pomník pojmenovaný po východním dubisku není. Přitom Rusové (civilně) určitě v Jeseníku pobývali. N.V. Gogol má ve městě bustu, ale on byl vlastně Ukrajinec ...